Nadpis.png
   
   
   
   
   
Tlacitko_Jednorazovky.png
Tlacitko_Kapitolove.png
Tlacitko_Drabbles.png
Tlacitko_Oznameni.png
Vzkazy.png
Kalendar.png

Until Proven - 19.část

   

Autorka: Tira Nog

Překlad: Slimča

Beta-read: Sevy

Tak - devatenáctka je na světě. Poslední týdny jsou opravdu hektické, takže se omlouvám všem, kteří komentovali a nedočkali se odpovědi. Nestíhám... Moc vám děkuji alespoň touto cestou, jste úžasní a ženete nás se Sevy kupředu.

Kapitolu věnuji1beruska, A_ja, anneanne, Bábovka, bacil, Bara1982, Blesk, Cezminka, cim, Cory, enedaka, Gigi..., grid, Hajmi, janica, kami, katie11, kitty, leaena09, mamba, marci, Michangela, Misule, Mononoke, Nade, Nelie, nika, Popo, Saskya, sevy, sion, Šaren, willy wonka, ZJTrane

Hezké čtení, Slimča.

   

*** Until Proven ***
   

Harry věděl, že jeho návrh vyzněl dost žalostně. Ovšem podle Severusova sklíčeného obličeje by si skoro myslel, že ta slova druhého muže nějak zranila.

Co?“ upřel na Harryho nevěřícný pohled.

Harry si opravdu přál, aby mu Severus nabídl jednu ze sklenek, které stále svíral v rukou. Úplně mu vyschlo v ústech. „Šlo nám to spolu dobře, ne? Myslel jsem, že byste... Že bychom to mohli zkusit znova,“ dostal ze sebe.

Severusův výraz jasně naznačoval, že za ním s podobným návrhem zřejmě nikdy nikdo nepřišel. Zdálo se, že jej opustily veškeré jazykové schopnosti a že vůbec netuší, jak zareagovat, jen slyšitelně polknul. Ten zvuk byl neuvěřitelně hlasitý. V Harrym na malý okamžik převážila vlastní nejistota: Třeba je pro Severuse skutečně natolik nežádoucí, že mu představa dalšího kola připadá úplně nechutná? Ostatně, nebylo by to poprvé, kdy o něj nějaký milenec po jediné noci ztratil veškerý zájem. Ale potom si pořádně prohlédl Severusovy oči a uvědomil si, že ať už se jedná o cokoliv, rozhodně to není o něm.

Proč – proč byste to měl chtít?“ zeptal se Severus. Sváděl viditelný boj s vlastním hlasem, který se zuby nehty snažil udržet pod kontrolou.

Jak to myslíte 'proč'? Bylo nám fajn, není to dostatečný důvod?“ Harry se pokoušel přijít na kloub Severusově zmatku. Opravdu nemohl pochopit, o co tady vlastně jde. Zvláště, když se podle všeho Severus z nějakého důvodu domníval, že je Harrymu dlužen omluvu, místo aby ji požadoval. „Opravdu netuším, v čem je problém.“

Nebudu ze sebe dělat blázna,“ odpověděl Severus strnule. Jeho jiskrný černý pohled Harryho varoval: jen mi to zkus vymlouvat!

Harry neměl nejmenší ponětí, o čem to tady Severus, ksakru, mluví, a tak zareagoval ne zrovna duchaplným: „Co tím chcete říct?“ Nikdy by nevěřil, že někdo může vypadat znechuceně a nedůvěřivě zároveň, ale výraz v Severusově tváři jej rychle vyléčil z bludu.

Jen to, že vy jste mladý a atraktivní čaroděj, který se může 'mít fajn' - zrovna jako my dva včera v noci - s kterýmkoliv jiným mladým a atraktivním čarodějem. Proč byste se tedy obtěžoval s někým dost starým na to, aby mohl být vaším otcem? Stěží zapadám do lidských představ o... ideálním sexuálním partnerovi. Vy byste na mém místě nebyl podezřívavý? Váš zájem musí mít jiný důvod, než jste uvedl.“

Harry byl rád, že nakonec nedostal žádný alkohol. Po Severusových slovech by jej patrně okamžitě vyzvracel. Zděsil se, když si uvědomil, kolik síly muselo toho hrdého muže stát, aby se zeptal a odhalil své pochyby. Znovu si připomněl včerejší noc. Jakmile se o něj Severus tak úžasně postaral svými ústy, jednoduše se domníval, že je po všem. Následná nabídka vrácení pozornosti jej úplně vyvedla z míry. Harry si nedokázal představit, čím vším musel starší muž projít, že je v něm zakořeněná taková hluboká nedůvěra v sebe samého. Skutečně se vidí jako natolik... nežádoucí? Harry ztěžka polkl knedlík, který se mu utvořil v krku a hrozil, že jej zadusí. Snažil se vymyslet vhodnou odpověď, zatímco Severus stál a díval se na něj, jako by očekával zásah Neodpustitelnou.

Myslím, že takhle jsem o tom nepřemýšlel,“ řekl nakonec. Věděl, že teď musí jednat opatrně, jenomže neměl nejmenší tušení, jak pokračovat. „Ale... Nedělám si z vás blázny. Přísahám. Já... Opravdu se mi to s vámi líbilo a … Prostě jsem doufal, že by to nemuselo být naposledy.“ Když Harry zjistil, že Snapea nepřesvědčil, zkusil to jinou cestou: „Proč mi jednoduše nemůžete věřit?“

Protože to nedává smysl. Nejsem slepý. Vím, jak vypadám. Proč by si pohledný mladý muž, který může být s kýmkoliv, na koho si ukáže, vybral zrovna mě?“

A co třeba proto, že jste mi poskytl potěšení, při kterém se mi úplně rozpustil mozek? To se nepočítá?“ dožadoval se Harry.

To si můžete dopřát kdekoliv jinde. A lepší,“ nesouhlasil Severus.

Harry se setkal se společníkovým pochybovačným pohledem: „Ne, nemohu. Minulá noc byla... jedinečná.“ Když si všiml, že má Severusovu pozornost, zeptal se: „Myslíte si, že já nepochybuji o důvodech, proč se mnou lidi spí?“ V temných očích probleskla přetrvávající nedůvěra a Harry popuzeně vyprskl: „Proslavil jsem se dříve, než jsem vůbec začal mluvit. Lidé mě často chtějí dostat do postele právě a jen kvůli tomu.“

Jaká hrůza!“

V té chvíli Harry definitivně ztratil trpělivost a zatoužil tomu zakyslému čarodějnickému páprdovi vymazat z tváře ten jeho věčný úšklebek. „Myslíte si, že je jednoduché, když vás někdo chce jen proto, že si o vás přečetl v novinách? Pokaždé, když se s někým začnu doopravdy sbližovat, hodí mě přes palubu, jen co zahlédne první záblesk mého pravého já.“ Nehodlal se zmiňovat o nočních můrách, ne takhle na začátku rozehrané partie. Severus se o nich stejně dozví co nevidět. Pokud se ovšem dostanou přes tento směšný rozhovor...

To ještě pořád nevysvětluje, co děláte tady u mě,“ podotkl Severus trochu méně obviňujícím tónem. Zdálo se, že skutečně uvažuje o tom, co mu Harry řekl. „Nejsem ani bohatší ani mocnější než vy. Nemohu vám nabídnout nic, co byste nezískal někde jinde.“

Při poznámce 'ani bohatší ani mocnější' Harrymu prudce stoupl tlak. Severus jej právě velice nevybíravým způsobem obvinil, a navíc se tvářil, jako by podobné motivy byly zcela přirozené. Otevřel ústa a chtěl lektvaristu odpálkovat. Vykřičet na něj, že nespí s lidmi z tak ubohých důvodů. Vtom jej zasáhlo nečekané poznání a zlost se někam vytratila. On sice z podobných pohnutek s nikým nespává, ale věděl, že jiní lidé občas ano. Severus se domnívá, že není obdařen fyzickou krásou. Možná považuje peníze a moc za jediné důvody, proč by s ním chtěl navázat sexuální vztah o dvacet let mladší muž. Bylo docela možné, že Severuse už v minulosti tímto způsobem někdo využil.

Harry se přinutil ke klidu a tiše podotkl: „A co třeba vaše opovržení? To mi nikdo jiný nenabídne, nebo ano?“

Mé co?“ Severus na něj sice přímo necivěl, ale šok v hlase zastřít nedokázal.

Harry si povzdechl: „Každý chce kousek 'Chlapce, který přežil', ale nikdo nechce Harryho Pottera. Vy jste... jiný. Vy nemůžete 'Chlapce, který přežil' vystát. Sotva mě tolerujete. Takže... To, co se semlelo včera v noci bylo... opravdové.“

Co myslíte tím 'opravdové'?“ vyštěkl Severus.

Harry si uvědomil, že mohl znít jako poblázněný šesťák, který hledá spřízněnou duši. Prohrábl si rozcuchané vlasy, zhluboka se nadechl a už klidnějším hlasem vysvětloval: „Myslím tím, že jsme oba chtěli totéž – dobrý sex. Nebylo to o tom, že by si nějaký cizinec přál uchvátit kousek celebrity. A bylo to zatraceně skvělé, nemyslíte? Kdo by si přál víc? Nemůžeme si prostě užívat a nepřemýšlet proč?“

Severus byl na vážkách a Harry to cítil. Povzbuzen skutečností, že se mu nedostalo okamžitého odmítnutí, se znova zhluboka nadechl a snažil se uvolnit. Při jednání se Severusem se potřeboval soustředit.

Vy... si myslíte, že to, co jsme spolu včera v noci dělali, bylo 'zatraceně skvělé'?“ dostal ze sebe nakonec viditelně rozhozený Severus.

Řekl jsem to tak, ne? Skvělé, fantastické a... po čertech žhavé.“

Harry posbíral všechnu odvahu, přistoupil ke svému společníkovi a vzal mu z rukou obě sklenky s whisky. Nedočkal se ani náznaku protestu. Jedinou myšlenkou je tedy nechal doplout k nejbližšímu stolku, kde skončily vedle zapáleného svícnu a stohu knih vázaných v kůži. Ve tváři cítil upřený temný pohled. Přisunul se k Severusovi o další krůček. Teď se ho mohl dotknout, kdyby chtěl, ale neudělal to, jen trochu jemnějším tónem pokračoval: „Vím, že jste starší než já. Sice neoplývám vaší inteligencí, ale mám dost rozumu na to, abych dokázal ocenit výhody vašich bohatších zkušeností.“

Je to jako uklidňovat vyděšeného hada v jeho vlastním jazyce, pomyslel si Harry, který si navíc uvědomil, že svými slovy Severuse svádí. Byla to podivná představa, ale probudila v něm něco divokého. Jen si přál, aby uměl lépe vládnout slovy. Jeho síla byla vždy v činech. Severus by se na něco takového se svým hlubokým, sametovým hlasem a rozsáhlou slovní zásobou hodil rozhodně více.

Lektvarista se už zřejmě uklidnil natolik, aby v situaci spatřoval i jistou dávku humoru, protože si odfrkl a řekl: „Bohatší zkušenosti? Během posledních dvaceti let jsem stěží opustil sklepení.“

Harry chápal, jak obtížné muselo být vyřčení takového doznání. Podíval se Severusovi do očí a odpověděl: „Klamete tělem. Ve skutečnosti jsem si myslel pravý opak.“

Před pouhými čtrnácti dny by se Severus vytasil s nějakým opravdu kousavým komentářem stran nedostatku Harryho intelektu, ale dnes večer na něj prostě jen zíral. A pak se do jeho obličeje konečně vkradly první známky důvěry: „Vy se mnou opravdu chcete sdílet tyto... aktivity?“

Tak tohle byla první odpověď, nad kterou Harry od okamžiku, kdy vstoupil do této místnosti, nemusel uvažovat: „Celý den jsem nedokázal myslet na nic jiného. Tak co říkáte?“

Šokovaný výraz v Severusových očích byl zpět. Harry věděl, že se nikdy nedozví a nepochopí ani polovinu důvodů, které přetavily Severuse Snapea v člověka, jakým byl dnes. Ale přece se k němu v minulosti musel někdo chovat alespoň laskavě, nebo do něj byl dokonce bláznivě zamilovaný? Nikdo by nedokázal přežít přes padesát let, aniž by se do něj někdo zakoukal, nebo ano? Harryho mozek říkal jednoznačné ne, ale srdce mu radilo postupovat opatrně. To pro případ, že by se mozek mýlil.

Udělal poslední krok do Severusova osobního prostoru, až ucítil jeho sálající, lákavé tělesné teplo. Na ramenou mu přistály lektvaristovy ruce s dlouhými prsty. Severus si ho velice opatrně přitáhl ještě blíž a neustále při tom Harrymu nechával možnost vycouvat. Ten člověk byl tak zatraceně vysoký! Harry musel kvůli zamýšlenému polibku zaklonit hlavu a Severus se naopak sehnul, aby se vůbec setkali, ale jejich rty k sobě pasovaly, jako by byli stvořeni jeden pro druhého. Harry zlehka propletl prsty za Severusovým krkem a držel se, zatímco se druhý muž skláněl.

Severusova chuť mu zaplnila ústa. Harry si ji pamatoval z předchozí noci. Nebyla kyselá nebo protivná, jak by se domníval, kdyby jej vůbec kdy napadlo nad takovými věcmi uvažovat. Severusova ústa chutnala pozoruhodně čistě a svěže, jako dokonale vyzrálé hroznové víno. Ta chuť zacloumala Harryho nervovým systémem a on byl znovu zasažen podivností svého konání. Líbá Severuse Snapea! Dokonce i v jeho neobvyklém životě to byl dost neočekávaný vývoj.

Severus se do polibku vložil zvláštně něžným způsobem, s tváří zjemnělou jakýmsi váhavým úžasem. Včera v noci Harrymu zkrátka přikryl ústa a vší silou jej políbil, podmanil si jej. Dnes to bylo jiné, stydlivější. Lektvaristovy ruce mu spočívaly na zádech jen zlehka. Netrvaly na spolupráci, spíše o ni žádaly.

Stud nebyla vlastnost, kterou by si Harry spojoval zrovna se Severusem Snapem. Kdyby na něj někdo tlačil, byl by ochoten připustit, že je jeho bývalý učitel rezervovaný, ale stydlivý? Na druhé straně, také by ho nikdy nenapadlo, že Severus bude tak citlivým a přejícím milencem, jakým se ukázal minulou noc. Ani si nevzpomínal, kdy měl naposledy partnera, který by se tolik soustředil na jeho potěšení.

Dnes chtěl Severusovi oplatit pozornost. Dozvědět se více o člověku, který se schovává za tou tuhou slupkou sebeovládání. Přál si toho muže vynést na křídlech potěšení a ukázat mu, jak žádoucím je milencem. Severus už si nikdy nesmí myslet, že s ním chce každý spát jen pro moc či pro peníze.

Harry rozpletl prsty a zabořil je do dlouhých, černých vlasů, na něž zíral od chvíle, co překročil práh. Čerstvě umyté prameny mu klouzaly mezi prsty jako čisté hedvábí, svěží a fantastické na dotek. Ve vzduchu se vznášela těžká, bylinná vůně šamponu, který Severus použil. Bylo to poprvé, co měl Harry příležitost poznat Severusovu skutečnou vůni. Včera v noci byl druhý muž cítit lektvarem, ostatně jako celé ty roky, co se znali. Harry v něm rozpoznal typické silné eukalyptové aroma lektvaru proti nachlazení. Někdy se kolem lektvaristy linul takto snadno identifikovatelný odér, který se navíc nezdál odpuzující, ale občas byl Severus cítit docela nepříjemně, v závislosti na zápachu, který mu nasákl do vlasů a oblečení.

Harry se nadechl voňavého, živoucího tepla – mýdlo, šampon, vše čisté a svěží, podbarvené závanem vzrušujícího pižmového pachu, s nímž se setkal už minulou noc, když zabořil nos do Severusova klína. Na tu vůni by si dokázal zvyknout. Stejně jako na polibky. K čertu se zvykáním! Mohl by se na nich stát závislým. Nebo už podle všeho byl.

Harry povystrčil zvědavý jazyk a Severus jej okamžitě nasál. Hladově k sobě tiskli rty a Harry se tlačil do sametové měkkosti Severusových úst. Zbožňoval jejich chuť a tmavé teplo. Vzpomínal si, jak jej ta ústa polykala, a při té představě rychle tvrdnul. Odtáhl se až ve chvíli, kdy mu nedostatek kyslíku začínal zatemňovat smysly. A to byl přesně ten nepříjemný okamžik, který se dostaví pokaždé, když se spolu chtějí pomilovat dva dosud navzájem cizí lidé. Harry vzhlédl k Severusovi a přemýšlel, jak pokračovat. Včera v noci, po jejich prvním polibku, byl dost vyvedený z míry, a tak přenechal Severusovi vedení. Dnes se ovšem chtěl prosadit trochu více, jen si nebyl jistý, co na to Severus poví. Během těch let, co tohoto muže znal, se stačil naučit, že má Severus problémy s ovládáním

Harry chvíli zvažoval, že si o tom se Severusem promluví, ale zdálo se, že si lépe rozumí beze slov. A jelikož se jeho společník dokázal docela nahlas ozvat, když se mu něco nelíbilo, Harry usoudil, že pokud udělá cokoliv, co by Severus neschvaloval, velice záhy se o tom dozví. Přejel rukou po drsné tkanině Severusova zeleného županu a sklouzl po mužově útlém hrudníku až k pasu, kde byl oděv převázaný páskem. Harry na sobě cítil černý pohled, sledující každičký jeho pohyb. Pomalu tenký proužek látky rozvázal a stáhl druhému muži župan z ramen. Severus ani nemrkl, když se mu uvolněný kus oděvu svezl k nohám. Pak se mladší muž rychle vypořádal s knoflíky lektvaristovy košile a svlékl ji, aby se mohla připojit k hromádce na zemi. Musel se usmát, když pod košilí objevil ještě čistě bílý nátělník. Napadlo ho, že je mužovo tělo skryto pod stejným množstvím vrstev, jako jeho osobnost. Vzápětí jedinou myšlenkou bělostný kus ošacení odstranil.

Severus se začal zmateně ptát: „Kde...?“

Harry okamžitě vystřízlivěl, když mu došlo, jak netrpělivě se právě chová. K jeho obrovské úlevě se Severus neuváženě použitého kouzla nevyděsil a nedal se na útěk. Harry přetékal vděkem. Měl štěstí, že lektvarista sám disponuje velkou magickou mocí. Nezdálo se, že by jej surová, čistá síla děsila. Mladší kouzelník věděl, že takové malé uklouznutí, jaké právě předvedl, mnohdy kompletně zničilo náladu a donutilo jeho nového rádoby milence ke zběsilému úprku.

Harry rozpačitě odpověděl na Severusovu otázku: „Nejspíš v koši na prádlo v mé koupelně. Tam většinou skončí všechno mé oblečení. Zítra ho vrátím.“

Severus přikývl a nečekaně milým způsobem přejel klouby svých prstů po Harryho tváři. Harry se v reakci roztřásl. Kontakt s drsnou Severusovou kůží mu hnal do obličeje horkost. Jako by se mu pod mužovým dotekem začínala vařit krev. Tohle je člověk, kterého s přáteli celý život považovali za odpudivého? Harry si ani nepamatoval, kdy jej naposledy někdo pohladil s takovou něhou.

Hladově sklouzl očima dolů na právě odhalenou část lektvaristova těla. Severus byl o tolik vyšší než on, že měl hruď jen mírně pod úrovní Harryho očí. Za jiných okolností by mladšího muže jejich rozdílná tělesná výška vystrašila, ale tentokrát si situaci příliš užíval na to, aby se trápil takovými maličkostmi. Při pohledu na společníkův hrudník byl stejně překvapen, jako včera v noci. Z nějakého důvodu očekával, že bude Severus hladký. Snad díky nápadné bledosti jeho pleti. Ale mužova útlá hruď, která se vyloupla zpod odčarovaného nátělníku, byla pokrytá bujným porostem jemných chloupků. Uprostřed byly nejhustší, rafinovaně se zužovaly mezi bradavkami a pak klesaly dolů, kde v nezřetelné obrácené šipce mizely pod páskem Severusových kalhot. Harry sklouzl očima směrem, kterým ukazovala, a zaregistroval pomalu se vzdouvající látku v lektvaristově klíně.

Hmmmm, pěkné,“ zamručel pochvalně Harry. Narážel na dění v Severusových kalhotách, stejně jako na jeho nahou hruď. Naklonil se dopředu a lehce se otřel tváří o lákavě vystavenou pokožku. Samozřejmě mu při tom překážely brýle, takže si je sundal a odlevitoval na nejbližší stolek. Jakmile byly bezpečně uložené, vrátil se ke své původní činnosti.

Bohové! Miloval pocit, který mu na kůži vyvolávala Severusova hruď. Černé chloupky byly měkké jako srst kotěte a lechtaly jej na tváři. Pod svým náhodným dotekem ucítil tvrdnoucí pravou bradavku, a tak k ní otočil tvář a nasál ji. Severus mu pevně zaťal prsty do ramenou a zakymácel se, jako by se mu právě podlomila kolena. Zatraceně, ten chlap je ale citlivý! Harry úplně cítil, jak usilovně se druhý muž pokouší o zachování důstojnosti, ale zdálo se, že jej zrazuje vlastní tělo. Když Harry zintenzivnil sání, Severus zalapal po dechu.

Z jejich předchozího nočního setkání si Harry pamatoval, že se Severus snaží zůstat při sexu zticha. Netušil proč. Tam, odkud přicházel, byly zvuky znakem potěšení. Jenomže Severus vpadal zcela přesvědčený, že bude sebemenší projev jeho vlastní radosti nebo jiného lidského citu využit proti němu. Harry už tušil, že se to v minulosti mohlo stát. Čím blíže se k Severusovi dostával, tím více si uvědomoval, jaké množství mrzačící emocionální bolesti v sobě ten muž nese. Severus byl sice velký bojovník, ale ze svého utrpení nevyvázl bez úhony.

Ještě před pár měsíci by Harryho Severusovo trápení nezajímalo. Myslel by si, že si za ně ten odporný bastard může sám, protože je na každého tak strašně hnusný, ale teď... Teď mu chtěl alespoň trochu ulehčit život - stejně jako si vždy přál zmírnit Ronovo nebo Hermionino trápení, když měli nějaké problémy. Harry byl realista, takže mu bylo jasné, že je Severus příliš hrdý na to, aby otevřeně přijal jeho pomocnou ruku. Ale třeba by se mu alespoň trochu ulevilo, kdyby věděl, že není sám. Že existuje někdo, komu na něm záleží.

Úplně slyšel to odfrknutí, které by Severus vyloudil, kdyby jen tušil, co Harrymu běží hlavou. Ale protože ještě před dvěma dny by jeho společník přesně takovým způsobem zareagoval i na jejich současnou činnost, rozhodl se Harry ignorovat zdravý rozum a zkrátka to se Severusem zkusit. Vždyť během posledních šesti týdnů se dostali do situací, jaké by si nikdy nepředstavoval. A Merlin ví, kam to ještě povede, jestli budou tímto způsobem pokračovat dál.

Zatímco se jejich jazyky proplétaly v divokém tanci, v němž se Severus i Harry rychle stávali přeborníky, skončili oba muži na kolenou, pevně přitisknutí jeden k druhému. Ještě před okamžikem Harry olizoval Severusovu bradavku a hned v tom dalším jako by se oběma naráz začaly tavit nohy a oni se svezli na koberec, ztraceni v úžasném polibku.

Severus šátral Harrymu kolem pasu a snažil se mu svléknout černý svetr. Mladší muž si až opožděně uvědomil, jak nepříjemně musí škrábající vlna působit proti lektvaristově nahé hrudi. Aniž by přerušil polibek, nebo se alespoň nadechl, očaroval svetr i tričko pod ním tak, že se mu oba kusy oblečení svezly z ramen a přistály na podlaze vedle Severusova zeleného županu.

Severus musel být jejich současnou činností skutečně velice zaujatý, protože ani jediným slůvkem nezareagoval na neverbální kouzlo k odstranění oděvů. Po příjemné mezihře pak přerušil polibek a začal se znovu seznamovat s Harryho hrudí. Dlouhými prsty mu přejel přes bradavky a Harry se zachvěl. Zdálo se, že je jeho tělo Severusovými doteky nadšené úplně stejně, jako Severusovo těmi jeho. Jemný lektvaristův dotek jím doslova otřásl.

Harry si uvědomil, že nad sebou oba mohou každou chvíli ztratit kontrolu, a tak rychle přehlédl okolí. Byli v bezpečné vzdálenosti od ohniště, ale jestliže déle nevydrží ve vertikální poloze, koberec bude jejich kůži působit hotová muka. Takových kobercových spálenin si už Harry užil tolik, že by mu klidně stačily i na celý život. Rozhodně po žádných dalších netoužil, pokud jim mohl zabránit, takže z nejbližší pohovky přivolal zelené sametové sedáky a stříbrné polštáře.

Jeho naděje, že bude Severus opět natolik zaneprázdněn, aby to nezaznamenal, se ukázala lichou. Tomu člověku nikdy nic neuniklo. Jeho ústa opustila Harryho hruď a tmavé oči sledovaly klesající čalounění a polštáře. Harry zadržel dech a čekal. Výraz v zardělém, kostnatém obličeji druhého muže nedokázal rozluštit. Pravdou bylo, že dnes večer už předvedl tolik kouzel provedených pouhou myšlenkou, že by dokázala odstrašit i ty nejotrlejší čaroděje.

Působivé,“ pronesl Severus po chvíli ticha, během které se Harrymu stáhl žaludek do těsného uzlu. „Vy vůbec nepotřebujete slova ani hůlku?“

Severus mu v uklidňujícím gestu přejížděl dlaní po hrudi, zatímco Harry váhal. Díval se do bezedných černých očí před sebou a přál si, aby v nich dokázal něco přečíst. Přemítal, zda zalhat, nebo se vymlouvat, ale nakonec se rozhodl říci pravdu: „Ne.“ Druhý muž se s ním nepřestal mazlit, ani vyděšeně neuhnul očima, a Harry se zkrátka musel zeptat: „Vám to nevadí?“

A bylo by špatné, kdyby ne?“ vypálil obratem Severus a jeho levé obočí významně vylétlo vzhůru. Působilo to jako výzva.

Harryho to zprvu netrklo, až po chvíli si všiml Severusova zrychleného dechu a poznání jej přímo udeřilo do tváře. „Chcete říct, že...?“ Jeho vlastní dýchání se díky tomu náznaku zrychlilo.

Člověk nefušuje do černé magie a nezaprodá duši Temnému pánu, když se bojí moci, Pottere,“ řekl Severus a zastřeným, zdrsnělým hlasem pokračoval: „Co ještě dokážete?“

Harry ztuhl, neschopen uvěřit tomu, co právě slyšel. Vypadalo to, že Severus je jeho uměním nadšený! Každý muž – bez výjimky, se kterým kdy byl, dříve či později utekl ze strachu po náhodném odhalení Harryho neobvyklých schopností. A Severus chce vidět víc? Harrymu se díky tomu neočekávanému vývoji stáhly všechny vnitřnosti. Snažil se nasucho polknout a co nejlhostejnějším tónem se zeptal: „Vy mě žádáte o ukázku?“ V okolním tichu slyšel tlukot vlastního srdce.

Pokud vám to nevadí,“ potvrdil Severus stejně kontrolovaně. Díval se Harrymu do očí a dovolil mu v těch svých přečíst vzrušení.

Tak jo,“ souhlasil Harry. Na okamžik se zamyslel a po chvíli soustředění převedl sílu své vůle. Šest nástěnných svícnů naráz zhaslo a místnost teď osvětloval pouze hořící oheň v krbu. S dalším nádechem se naráz objevily desítky vznášejících se svící, které zaplnily obývací pokoj měkkou, mihotavou září. Harry při tom neutrousil jediné slovo a nespustil ruce ze Severuse.

Severus zíral na svíce. Harry cítil, že jej zaujal, přesto si Severus povýšeně odfrkl a řekl: „Okázalé. A máte mezi vašimi triky v zásobě také něco osobnějšího a nápaditějšího?“

Co to...? U Merlinových vousů, on se skutečně nebojí!

Co přesně chcete?“ zašeptal Harry a začínal se třást. Ne ze strachu. Byl tak zvyklý skrývat své schopnosti, že když jej někdo požádal o jejich odhalení, působilo to téměř... eroticky. Jistě, že ta situace měla erotický náboj. Ale skutečnost, že jej někdo prosí, aby předvedl své síly, namísto aby je tajil, byla neuvěřitelně osvobozující. Bylo to něco, o čem se mu nikdy ani nesnilo. Podobalo se to té chvíli, kdy mu v šestém ročníku Justin řekl 'Ukážu ti to moje a ty mně na oplátku ukaž svoje', a obrátil mu svět vzhůru nohama.

Použijte představivost, Pottere. Potěšte mě. Nechte mě pocítit svou moc.“ Znělo to skoro jako rozkaz.

Poslední fungující kousek Harryho mozku se právě začínal tavit. Severus chce 'osobní a nápaditou' demonstraci jeho abnormálních sil při sexuálních praktikách? Severus chce pocítit jeho moc?

Harry snil o tom, že jednou potká někoho, kdo se nebude bát jeho schopností. V některých divokých fantaziích si dokonce představoval partnera, který by mu je umožnil využít tímto způsobem, jen... Byly to pouhé představy. Takové, které se v reálném světě neplní, a i kdyby ano... byli spolu teprve podruhé. Jen stěží mohl cokoliv z jejich předchozích setkání nazvat typickou 'schůzkou'. Severuse pořádně neznal ani na společenské úrovni, natož jako milence. Neměl nejmenší tušení, co by si ten muž mohl přát, nebo co by jej naopak znechutilo.

Při pohledu do černých, jiskřících očí spatřil jen ryzí zmijozelské odhodlání. Severus se nebál toho, co přijde. Tváří v tvář takové povýšené, arogantní výzvě se Harry uklidnil a opustila jej panika. Pokud lektvaristovi něco nebude po chuti, ozve se. A i kdyby ne, Harry si nějak neuměl představit, že by se Severus sebral a utíkal žalovat ředitelce, že si během pohlavního styku ukousl větší sousto, než byl schopen pozřít. Ať už se stane cokoliv, Harry si byl jistý, že to zůstane jen mezi nimi dvěma.

Mladý kouzelník se chopil výzvy a zvažoval své možnosti. Kromě sexuální orientace věděl v této chvíli o Severusovi a jeho vztahu k sexu pouhé dvě věci – že má opravdu rád, když se jej někdo dotýká a že jej podle všeho vzrušuje extrémní magická moc. Naštěstí mohl s obojím pracovat.

Dobře,“ souhlasil nakonec a v hlavě už se mu rodil plán. „Jste připravený?“ 

Předchozí      Další

   



05.12.2010 01:00:05
Lucy1313
Prihlaseni.png
Komentare.png
Statistika.png
Odkazy.png
Editace stránek
Stránky systému Webgarden
Stránky zdarma
Tato stránka nevznikla za účelem zisku a všechna práva a postavy náleží J.K. Rowlingové
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one