Nadpis.png
   
   
   
   
   
Tlacitko_Jednorazovky.png
Tlacitko_Kapitolove.png
Tlacitko_Drabbles.png
Tlacitko_Oznameni.png
Vzkazy.png
Kalendar.png

Until Proven - 2.část

   

Autorka: Tira Nog

Překlad: Slimča

Beta-read: Sevy, Lucy

 

Ať žije sobota a s ní 2. část Until Proven! Zítra brzy ráno vyrážím na dovolenou, takže jsem si s ní nestihla moc pohrát, ale snad to nebude tak zlé. Za konec se omlouvám, nemohla jsem si pomoct...

Kapitolka je dnes pro všechny komentující: 1beruska, bacil, Bara1982, enedaka, Erumoice88, Gabi, Gigi..., gleti, Hajmi 50, heartles, Janica, Lucy1313, Michangela, misule, Nade, nadin55, nika, Saskya, Sharlaid (a jednu bezejmennou duši :-))

Hajmince50 patří speciální poděkování za překrásně projevené nadšení!

Hezké čtení! Slimča

   

   Snarry Games 2007 by tripperfunster
      

V té chvíli se na tvářích všech přítomných objevil šokovaný výraz.

Z jakého důvodu, pane?" prolomil nakonec ticho lehce zmatený Ron.

Byl obviněn z obtěžování studenta třetího ročníku v průběhu dnešního školního trestu," odvětil Lawrence se zjevnou nechutí.

Obtěžování... Harry při tom nařčení doslova zamrzl na místě a nevěřícně vytřeštil oči: „To je šílené! Snape by se studenta nikdy nedotkl!"

Ronův nadřízený však pokračoval, jako by Harryho vůbec neslyšel: „Chci, abyste ho zatkli a dopravili do Azkabanu, kde bude držen až do soudního procesu, Rone. A buďte opatrní!" radil Lawrence. „Je posledním z žijících přisluhovačů Vy-víte-koho."

Nepatřil mezi Voldemortovy přisluhovače!" slyšel Harry svůj vlastní hlas. Byl stále příliš konsternovaný tou nesmyslnou obžalobou, než aby dokázal rozumně reagovat.

Lawrence nadále předstíral hluchotu a hovořil pouze k Ronovi: „Dejte mi vědět, až bude ve vazbě."

Ron chvíli jen zaraženě stál, než se konečně přinutil k nějaké odpovědi: „Máme proti němu důkazy, pane? Znám profesora Snapea a -"

Bradavická ošetřovatelka chlapce vyšetřila a vyslechla pod Veritasérem. Jako útočníka označil profesora Snapea." Lawrence si prakticky odplivl. „Přiveďte toho bastarda!"

Ano, pane," přikývl otřeseně Ron.

Lawrence ustoupil zpět do vlastního krbu a letaxové spojení se okamžitě přerušilo. Zanechalo po sobě jen tančící plameny. Všichni tři Nebelvíři na sebe zírali s výrazem nefalšovaného zděšení. Veselé praskání polen v krbu při tom v okolní tísnivé atmosféře působilo jaksi nepatřičně.

To musí být nějaký omyl," vstala Hermiona a uhladila si hábit.

Ano, omyl," opakoval po ní Ron, i když nezněl příliš sebejistě.

Harry musel v duchu uznat, že je skutečně obtížné přehlížet svědectví pod Veritasérem.

Nevěříš, že je to pravda, že ne?" obrátil se na svého nejlepšího přítele. Zrzkovo váhání mu bylo více než dostatečnou odpovědí. „Rone, je to Snape! Známe ho patnáct let!"

Já vím, ale... Harry, jde o výpověď pod Veritasérem," potřásl Ron hlavou.

Jenomže my Snapea známe. Zachytil jsi někdy dříve třeba jen jediné slůvko o tom, že by se vůči kterémukoliv studentovi choval nějak nepatřičně?" dožadoval se Harry.

Ron se zachmuřil. „Už jsem se v minulosti s podobnou situací setkal. K obtěžování oběti dochází často celá léta. Existují paměťová kouzla, která zajistí mlčenlivost zneužívaného, a dokonce i tehdy, když nejsou využita, dokáží stud a výhrůžky přinutit chudáka dítě zachovat tajemství. Je to špinavá záležitost, Harry. Nejhorší z nejhorších." Ron rychle odvrátil pohled, ale Harry ještě stihl zachytit jeho téměř uštvaný výraz. Vůbec si nedokázal představit, že by se musel díky své profesi někdy potýkat s podobnou zkažeností. Předpokládal, že měli prostě štěstí, že se tady ve škole něco podobného nestalo už dřív. Jenomže ono se nic nestalo ani teď! Alespoň ne tak, jak tvrdí Lawrence!

Ale Snape by nic takového neudělal," naléhal Harry. „Ty to víš!"

Ron se tvářil váhavě, když odpovídal: „Podívej, já to vůbec nevím, dobře? Chci věřit, že by to neudělal, ale... Známe ho patnáct let a za celou tu dobu jsem si ani jedinkrát nevšiml, že by se podíval po nějaké ženě nebo, pro mě a za mě, třeba jiném muži. Fajn, možná kromě tebe."

A to má znamenat co?" utrhl se Harry.

Známé modré oči si ho prohlížely jako nějakého idiota. „Celou dobu tě sleduje. Předstírá, že ne, ale vždycky se dívá. Ale protože děláš totéž, předpokládal jsem, že o tom víš."

Harry byl Ronovým obviněním naprosto vyvedený z míry a neměl nejmenší představu, co na to říci. Naštěstí jej té nutnosti ušetřila Hermiona, která se postavila mezi ně a ukončila vznikající rozepři. Stejně jako to dělávala už od svých jedenácti let, obrátila jejich pozornost k nejbližšímu problému: „Na tohle teď není čas. Rone, musíš jít a nějak vyřešit tu šlamastyku."

Tady není nic k řešení. Dostal jsem nařízeno, abych ho zatkl," připomněl Ron.

Nemůžeš profesora Snapea jen tak odvést do Azkabanu," prohlásila Hermiona tónem, který nepřipouštěl žádné námitky. „Rone, Harry má pravdu. Nedává to žádný smysl. Slib mi, že si zachováš otevřenou mysl a dáš mu přinejmenším šanci, aby se hájil."

Jaká existuje omluva pro znásilnění dítěte?" odporoval Ron.

Neznásilnil dítě," odsekl Harry. „A jestli ano, byl pod kletbou Imperius."

Nikdy neopouští tuhle zatracenou školu. Kdo tady v Bradavicích, vyjma nás tří, alespoň ví, jak Imperiuspoužít? Minerva? Hagrid? Kratiknot? Kouzelné knihy s kletbami, které se nepromíjí, už nejsou dokonce ani v oddělení s omezeným přístupem," nedal se Ron. „Nemám čas se s tebou dohadovat. Jestli chceš jít se mnou, tak pojď!"

Harry přikývl. „Dobře. Pojďme do Minerviny kanceláře a zjistěme, co se děje."

Letax je rychlejší," poukázala Hermiona, když se oba muži vydali ke dveřím.

Máš pravdu," souhlasil Harry a obrátil se směrem ke krbu.

Zajímalo by mě, o kterého studenta se jedná," přemítala Hermiona, když Ron hodil do plamenů plnou hrst letaxového prášku a pronesl: „Kancelář ředitelky McGonagallové."

O chvíli později už se Harry řítil kolem bradavických krbů, a pak se se zakopnutím vypotácel z ohniště v jemu tak dobře známé ředitelně. Ron už tam byl, spolu s velmi ustaraně vyhlížející Minervou McGonagallovou a dvěma neznámými muži v šarlatových bystrozorských hábitech. Vzápětí letax vyplivl i Hermionu, kterou Harry s Ronem pohotově zachytili.

Musím přiznat, že se cítím o něco lépe, když vím, že máte tento případ na starost vy, Rone," ozvala se Minerva. Od jejich školních dní se příliš nezměnila. Pevný tmavý drdol na zátylku už jí sice pomalu prokvétal stříbrem, ale jinak byla stále jednou z nejimpozantnějších čarodějek kouzelnického světa. „Je to prostě strašné. Za všechna ta léta, co učím v Bradavicích, jsme nikdy nic podobného nemuseli řešit."

Harry vídal Minervu jen zřídka tak silně rozrušenou. Každá vráska v jejím pěkném obličeji se zdála dvakrát hlubší než včera. Hermiona rychle stanula po jejím boku a položila jí ruku na předloktí: „O kterého studenta se jedná?"

O pana Westfielda," odpověděla Minerva napjatým, chvějícím se hlasem, který prozrazoval, že je na pokraji pláče. „Leží na ošetřovně. Poppy mu dala sedativa."

Harry se ušklíbl. Mrzimorský třeťák patřil mezi jejich nejlepší studenty. Ten chlapec měl tvář anděla a stejně andělskou povahu. Pokud si vzpomínal, Westfield se nikdy u nikoho ani v nejmenším nedostal do potíží. U kteréhokoliv jiného profesora, kromě Snapea, by Harry nedokázal pochopit, jak si vůbec Westfield zvládl vysloužit školní trest. Ovšem mistr lektvarů mohl v mizerné náladě trestat studenty úplně za cokoliv, třeba jen za hlasité dýchání ve třídě.

Ahoj, Tome, Dane," Ron kývl na své podřízené a potom je představil osazenstvu Bradavic. Tom McGregor byl podsaditý brunet s hnědýma očima a Harrymu připomínal mrtvého spolužáka Goyla. Dan Martin, jeho partner, měl pískové vlasy, oříškové oči a zdál se skoro stejně vysoký jako Ron.

Když bylo představování u konce, ozval se Dan Martin: „Rone, Chief Lawrence říkal, že se zodpovídáme tobě."

Tato skutečnost Harryho v současné situaci trochu uklidňovala. Přestože jeho přítel měl často horkou hlavu, byl jedním z nejférovějších lidí, jaké kdy Harry poznal. Měl by Snapeovi dát šanci. Až na to, že jeho úkol zněl jasně - odvést lektvaristu do Azkabanu. Pokud se jim nepodaří najít skutečného Westfieldova útočníka, nebo neprokáží-li nade vší pochybnost Snapeovu nevinu, skončí ten muž v azkabanském vězení. Harry by k pobytu v té mozkomory zamořené, temné díře neodsoudil ani svého největšího nepřítele, natož muže, kterého znal déle než polovinu svého života.

Přesně tak," přikývl Ron. „Myslím, že bychom se raději měli přesunout dolů do sklepení a provést zatčení."

Rona jeho úkol evidentně nenadchl o nic víc než Harryho.

Profesor Snape není ve sklepení," upozornila Minerva, když se zrzek i jeho kolegové otočili k východu.

Není?" podivil se Ron. „A kde potom je? Vždycky bývá ve sklepení..."

Když mi Poppy řekla o výpovědi pana Westfielda, zavolala jsem Severuse sem. Poslala jsem ho do vedlejší místnosti," odpověděla Minerva a ukázala ke dveřím po své levici. Harry za nimi často čekával během svých školních let, když ještě tyto místnosti obýval Albus.

Je na tu místnost uvaleno tišící kouzlo?" zeptal se Ron, zatímco ruka mu automaticky vklouzla do kapsy s hůlkou.

Minerva zřejmě strážila své soukromí daleko pečlivěji, než to kdy dělal profesor Brumbál, protože rozmrzele odsekla: „Samozřejmě."

Všichni tři bystrozorové si po její odpovědi viditelně oddechli. Když však měli otevřít dveře a splnit svůj úkol, nervozita z nich přímo sálala. Dokonce i Ron vypadal poněkud neochotně, i když možná z poněkud jiných pohnutek než jeho společníci. Snapeova účast ve finální bitvě z něj udělala téměř stejnou legendu, za jakou v těchto dnech považovali Harryho, což byl pravděpodobně důvod, proč se Martin a McGregor cítili nejistí, když mu měli čelit. Ronova neochota pramenila bezpochyby z faktu, že obviněného dobře znal. Přesto však po chvíli rozhodně vykročil, aby udělal svou práci. Ke cti jeho mužů jistě sloužilo, že se mu stáli po boku, jakmile se pohnul. Harry se ujistil, že vstoupí hned za nimi.

Místnost vypadala téměř stejně, jak si ji Harry pamatoval: menší než hlavní kancelář, lemovaná vysokými regály plnými podivných svazků a ještě podivnějších předmětů. Tam, kde se za Brumbálových časů nacházelo několik křesel, stál nyní velký stůl. Na jeho konci seděl Snape s dlouhým nosem zabořeným do otevřené knihy. Paprsky procházející skrz vykládaná skleněná okna za jeho zády jej koupaly ve svém světle. Harry věděl, že z toho lektvarista musí šílet. Snape nikdy neměl rád jasné světlo.

Oči temnější než inkoust vzhlédly, aby zkontrolovaly otvírající se dveře. Harry pozoroval Snapeův výraz, měnící se od typicky podrážděného ke zmatenému, jenž se objevil ve chvíli, kdy mistr lektvarů spatřil Rona v oficiálním hábitu se dvěma bystrozory po boku. Jakmile vstoupila Minerva, Snape se svým obvyklým úsměškem na rtech zavrčel: „Možná bys byla tak laskavá a řekla mi, co tady dělám, Minervo?"

Dříve, než mohla ředitelka zareagovat, odpověděl Ron: „Je mi líto, ale na základě příkazu ministerstva magiejste zatčen."

Během těch devíti let, které uběhly od Voldemortovy porážky, neztratil Severus Snape jedinou ze svých schopností špeha. Jeho výraz ani nezakolísal, když se s naučeným klidem otázal: „Smím se zeptat, jakému obvinění čelím?"

Přepadení, sodomie a sexuální zneužití studenta," pronesl bystrozor vyhlížející jako Goyle - Tom McGregor. Jeho znechucený tón dal jasně najevo hlubokou víru, že mají svého pachatele.

Snape se v krizových situacích dokázal skutečně mistrně ovládat. Harry si byl jistý, že je pravděpodobně jedinou osobou v místnosti, která postřehla profesorův pečlivě skrývaný šok.

Kterého studenta?" zeptal se Snape po dlouhé odmlce.

Carla Westfielda," odpověděl Martin, bystrozor s pískovými vlasy.

Ale ten měl právě dnes odpoledne školní trest..." začal Snape, než ztichl. „Aha... Byl jsem s ním sám celou hodinu během jeho trestu. To je doba, kdy měl proběhnout onen domnělý útok?"

Vy víte, že se to stalo tehdy," odsekl zlostně menší z bystrozorů, Tom McGregor, a jeho široký obličej zrudl.

Snape se zhluboka nadechl. „Pan Westfield mi nikdy nepřipadal jako někdo, kdo by se zapojoval do takových zlomyslných žertů, ovšem dávka Veritaséra by měla tuto záležitost objasnit."

Pan Westfield už byl vyslechnut pod Veritasérem, Severusi," informovala Minerva svého obviněného zaměstnance tónem prosyceným zklamáním a zradou. Sotva se dokázala na Snapea podívat. „Tvrdí, že ty jsi útočník."

Já... aha," řekl pomalu Snape a zavřel knihu před sebou. Harry zahlédl třes, běžící přes poškrábanou ruku a její tolik známé prsty potřísněné přísadami to lektvarů. „Předpokládám, že se nic nezmění, pokud budu hájit svou nevinu?" Jeho temný pohled bloudil od obličeje k obličeji, dokud sám nezodpověděl svou otázku: „Zřejmě ne."

Podívejte se, to je šílené! Profesor Snape to neudělal," trval na svém Harry a prolomil tak nastalé ticho.

Každý, snad s výjimkou Hermiony a Snapea, na něj upřel svůj nesouhlasný pohled. Dva bystrozorové byli evidentně přesvědčení o Snapeově vině. Ron se zdál nejistý, zatímco Minerva vypadala, jako by na svých útlých ramenou nesla tíhu celého kouzelnického světa.

Jsem ochoten sám podstoupit výslech pod Veritasérem, abych prokázal svou nevinu," řekl Snape do trapného ticha.

Harry při té nabídce postřehl Ronovu úlevu. „Dobře. Tím se to vyřeší. Dane, ošetřovna je o tři patra níže na západní straně od schodiště. Běž dolů a popros tam léčitelku o lahev-"

Rone," bystrozor, který se podobal Goylovi, ho přerušil. „Snape je mistr lektvarů. Jestli někdo dokáže obejít Veritasérum, bude to právě tenhle člověk. To on vyrábí přípravky, které se používají na ošetřovně, ne?"

Ronův obličej byl stejně otevřený jako ten Snapeův nečitelný. Naděje v něm zemřela po nepříjemně jasném McGregorově postřehu. „Sakra! Máš pravdu. To on dělá bradavické Veritasérum!"

Tak nějaké sežeňte od lékárníka z Prasinek," naléhal Harry a už ztrácel trpělivost.

A jak můžeme vědět, že nevynalezl lektvar, díky němuž dokáže obejít účinky Veritaséra?" dožadoval se McGregor.

Neexistuje žádný prostředek proti Veritaséru," připomněl Harry. „To je důvod, proč ho používáme - je spolehlivé."

On je mistr lektvarů! Dokonce i já jsem slyšel, jak je dobrý," odsekl McGregor. „Jestliže by někdo mohl objevit protilék na Veritasérum, je to on. Vymýšlel všemožné druhy lektvarů, včetně těch pro Voldemorta."

Má pravdu, Harry," hlesl Ron bolestným tónem. „Budeme ho muset odvést."

A co to monstrum, které skutečně obtěžovalo Westfielda?" bojoval Harry.

Co?" zeptal se Ron tak tupě, že měl Harry chuť ho proklít.

Profesor Snape to neudělal. Ty víš, že ne. To znamená, že muž, který to provedl, je stále na svobodě," poukázal Harry.

Chlapec vypovídal pod Veritasérem," ušklíbl se McGregor a vytáhl z kapsy malou křišťálovou kouli. „Svědectví je zaznamenané tady. Přejete si slyšet detaily, jak Snape kluka ohnul přes svůj stůl a strčil ho do něj?"

Tome, jsou tady dámy!" vyštěkl Ron a pihy mu vystoupily ze zarudlého obličeje.

Je mi fuk, jestli máte tucet výpovědí pod vlivem Veritaséra, stovku očitých svědků a mudlovskou videonahrávku celého zločinu," prskal Harry, kterého začal přemáhat vlastní temperament. „Profesor Snape to neudělal."

A jak potom vysvětlíte Westfieldovo svědectví?" chtěl vědět McGregor.

Nemohu to vysvětlit. Jediná věc, kterou Veritasérum dokazuje, je skutečnost, že ten chlapec věří své pravdě," připomněl jim Harry.

Harry," přerušila ho neochotně Minerva, „máme chlapcovo tvrzení lékařsky ověřeno. Pan Westfield bylsexuálně napaden. Jakkoliv bych chtěla věřit, že je profesor Snape nevinný, všechny důkazy hovoří proti němu."

Já nezpochybňuji, že byl Westfield napaden, dokonce ani že věří, že je za to zodpovědný profesor Snape. Všechno, na co se ptám, je, zda tyto indicie dokazují, že to byl skutečně Snape, kdo ho napadl. Potřebovali bychom mudlovský forenzní test spermatu, abychom to prokázali. Udělali jsme ho?"

Vy víte, že nedisponujeme mudlovskými postupy," zapojil se do konverzace vyšší bystrozor Martin. Znělo to, jako by zaháněl už samotnou myšlenku na využití mudlovských testů.

No, možná bychom měli začít. Právě tady a teď," navrhl Harry. „Sestra Seamuse Finnigena je policistkou u londýnského sboru. Mohli bychom ji požádat o -"

Harry," byla to Hermiona, která tentokrát, i když neochotně, vstoupila do rozhovoru. "Jsem si jistá, že Poppy už v této chvíli použila na chudáka Westfielda čisticí kouzlo. Neměla žádný důvod k uložení... důkazu, jakmile byl vyslechnut pod Veritasérem."

Proč jste si tak zatraceně jistý, že je nevinný?" zeptal se McGregor s obličejem tvrdým jako skála. „Všichni víme, kým byl. Říká se, že stále nese na paži temné znamení."

Tohle nakonec vždycky přijde, uvědomil si Harry. To zatracené znamení na Snapeově paži... Harry viděl tento postoj tolikrát, až mu Snapea začínalo být líto.

A já mám na čele jizvu, která je právě tak stará. To temné znamení nevypovídá nic o současném Severusi Snapeovi, stejně jako má jizva neříká nic o mně. Jsem si jistý, že je nevinný, protože toho muže znám. Nikdy by se nedotkl studenta. Absolutně nikdy!" argumentoval Harry.

Ne? Slyšel jsem hororové příběhy od každého známého, který navštěvoval jeho hodiny. Každý z jeho studentů se ho děsil," odpověděl McGregor.

Podívejte se, jako učitel býval vždy přísný a díky tomu neoblíbený. To z něj ale nedělá monstrum. Pokud byste mi řekl, že Snape Westfielda zesměšňoval a chlapec se vrhl vstříc své smrti z Astronomické věže, dokázal bych vám věřit, ale ne tomuhle, ne o Severusi Snapeovi. Rone, ty ho znáš. Snape by to prostě neudělal! Proboha, vždyť on se postavil mezi nás tři a vlkodlaka, když jsme byli ve Westfieldově věku!"

Harry," ospravedlňoval se Ron. „Já to nechci udělat, ale... Máme svědectví oběti pod Veritasérem. Nedostaneš jasnější případ, než je tenhle. Je mi líto, ale mám své příkazy."

Mohl to být Mnoholičný lektvar!" navrhl Harry a nebyl si jistý, proč je z toho všeho tak zoufalý a vzteklý. Pokud by se ho někdo zeptal včera, nebyl by přiznal ani sympatie ke svému bývalému učiteli, ale teď se tady ve Snapeově zájmu hádal se svým nejlepším přítelem a dvěma bystrozory.

Ten chlapec říkal, že se to stalo v průběhu trestu se Snapem," poukázal McGregor. „Chcete tvrdit, že tam byli dva Snapeové a ten pravý si nevšiml svého dvojčete, pích - ehm, obtěžujícího jeho studenta?"

Každý argument, který vznesli, se zdál neprůstřelný. Nemohl to být Mnoholičný lektvar, ne ve světle Westfieldova svědectví, ale Harry byl stejně pevně přesvědčen, že to nemohl být Severus Snape, kdo napadl jejich studenta."

Je mi líto, Harry," řekl Ron a kývl na své muže. „Dostane svou šanci u soudu."

A všichni víme, jak to dopadne, že?" ušklíbl se Harry a momentálně měl na všechny hrozný vztek. „Vy znáte zaujatost ministerstva a jejich vykonstruované soudní procesy. Víte, co se stalo Síriusovi, co se stalo mně! Rone, nedělej to, prosím!"

Skutečně byl jedinou rozumnou osobou v této místnosti? Jestliže zatknou Snapea, bude ten darebák, který napadl Westfielda, stále běhat na svobodě. Se Snapem ve vězení nebudou bystrozorové dokonce ani hledat skutečného pachatele.

Je mi líto, Harry," zopakoval viditelně nešťastný Ron.

McGregor s Martinem se pohli směrem ke Snapeovi a Martin zdvořile požádal: „Vaši hůlku, pane, jestli můžete?"

Bystrozorové ještě neudělali ani dva kroky Snapeovým směrem, když jim Harry zastoupil cestu. Jeho cesmínová hůlka byla venku a mířila na McGregora i Martina dříve, než stačili udělat třetí krok, a dříve, než si samotný Harry stihl uvědomit, co vlastně dělá. Ohromeně slyšel sám sebe hrozit: „Budete muset napřed projít přese mě."

Predchozi_brk.png
Dalsi_kanka.png
      
       
   
   
   
   
   
   
   
14.11.2013 16:06:06
Lucy1313
Prihlaseni.png
Komentare.png
Statistika.png
Odkazy.png
Editace stránek
Stránky systému Webgarden
Stránky zdarma
Tato stránka nevznikla za účelem zisku a všechna práva a postavy náleží J.K. Rowlingové
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one