Nadpis.png
   
   
   
   
   
Tlacitko_Jednorazovky.png
Tlacitko_Kapitolove.png
Tlacitko_Drabbles.png
Tlacitko_Oznameni.png
Vzkazy.png
Kalendar.png

Until Proven - 35.část

   

Autorka: Tira Nog

Překlad: Slimča

Beta-read: Sevy

 

Tramtadadáááá! Přidávám zbytek kapitoly z minulého týdne a slavnostně oznamuji, že dnešním dnem uzavíráme první část povídky Until Proven. Jupíííí! Strašně moc děkujeme všem, kteří s námi celou tu dobu vydrželi a pomáhají nám svými komentáři se vším neseknout. Vaše reakce jsou pro nás strašně důležité (Opakuji se? Ale je to tak! ;-)) a bez nich bychom dneska možná byly se Sevy úplně někde jinde.

Další oznámení se týká avizované Sevynčiny dovolené. Díky její nekonečné píli a předem nachystané kapitolce nebude výpadek aktualizací třítýdenní, ale jenom čtrnáctidenní. Betynka se nám vrátí z cest někdy v průběhu příštího víkendu, takže další aktulku čekejte 14. května :-)

Díky za komentář k minulé kapitolce patří: 1beruska, aMaja, Anfulka, anneanne, assez, Bábovka, bacil, Bara1982, cim, eliss, Elza, fin, gleti, Janica, kami, Kitti, mamba, marci, midnight, Michangela, Misule, Mononoke, Nelie, nika, POPO, Salazaret, serafiiin, Suzanne, ZJTrane

A teď už příjemnou zábavu. Vaše Slimča.

   

*** Until Proven ***
   

Severusi?“

Lektvarista se otočil za zvukem svého jména a okamžitě si uvědomil svou nebetyčnou chybu. V tu ránu jej totiž přepadl pocit, že se mu bolestí rozskočí hlava. Přinutil se rozlepit oči a zíral na nechutně veselého muže po svém boku. Kdyby měl jen trochu síly nazbyt, určitě by Pottera za ten jeho sadistický úsměv proklel.

C-co?“ zachraptěl Severus.

Jsi v pořádku? Už je skoro čas na snídani. Obvykle býváš touto dobou dávno vzhůru a kompletně oblečený,“ řekl Harry a sklonil se, aby ho políbil.

Severus sebou trhl. Díky polibku ztratil trvalý přísun kyslíku a jeho mozek se zřejmě chystal explodovat. Přesto proti Harryho pozornosti neprotestoval.

Potter se odtáhl. Ve tváři se mu usídlil ustaraný výraz. „Máš kruhy pod očima. Nespal jsi dobře?“

Laskavě se trochu ztiš a pověz mi, co si pamatuješ z minulé noci,“ zašeptal s námahou Severus.

Harry se zamračil. Jindy by to lektvaristovi připadalo přitažlivé, ale dnes byl až příliš rozbolavělý na to, aby dokázal podobné drobnosti ocenit.

Milovali jsme se. Fantasticky milovali. Dovolil jsi mi, abych nás levitoval,“ vzpomínal Harry.

Severus se snažil zadržet povzdech. „A dál?“

Já, ehm, hned potom jsem usnul přímo na tobě, že?“ zeptal se Harry s provinilým výrazem.

Pro Severuse bylo skutečnou záhadou, jak mu mohlo pouhé lehké nadzvednutí koutků úst způsobit v hlavě hotovou revoluci, nicméně - přesně to se stalo. „Na to jsem už zvyklý, Pottere. Něco podobného mě stěží obere o spánek.“

Tak co... měl jsem noční můru, že je to tak? A ty jsi... ji zarazil!“ Harryho úsměv téměř roztavil Severusův pulzující mozek. Pak se úsměv vytratil. Zdálo se, že se Harry soustředí. „Teď už si pamatuju všechno. Noční můra začala jako obvykle, ale... Ale místo, aby přišli Smrtijedi a znásilnili mě, objevil ses ty. Uzdravil´s mě, zachránil... a... Bylo to úžasné. Zatraceně úžasné! Děkuju, Severusi, moc děkuju!“

Harry mu znova překryl ústa svými rty a odtáhl se teprve po několika minutách.

Potřebuji to s tebou probrat,“ povzdechl si Severus. Vnitřnostmi se mu přitom rozléval nepříjemný pocit provinilosti, jenž ještě zvýrazňoval jeho fyzické utrpení.

O čem?“

Musím... se omluvit. Neměl jsem v úmyslu zasadit do tvého snu sám sebe. Nikdy bych si nedovolil... takto se vetřít.“ Severus odvrátil tvář, aby se skryl před Harryho starostlivýma zelenýma očima. Netušil, jak to svému milenci vysvětlit, natož jak se ospravedlnit. Popravdě, sám nerozuměl tomu, jak se celá ta šlamastyka semlela.

O čem to mluvíš? Za co by ses měl omlouvat? Jaké vtírání? Zbláznil ses? Vyléčil jsi ty zatracené noční můry! Myslíš, že mi záleží na tom jak? A pokud to uniklo tvé pozornosti, rád se s tebou miluju. Bylo to skvělé!“ namítal Harry s takovým nefalšovaným nebelvírským nadšením, že se na něj Severus musel znovu podívat.

Jenomže se to nemělo stát takto. Vynaložil jsem obrovské úsilí, abych stvořil tvého zachránce-“

Co že jsi udělal? Ty jsi mě nechtěl vysvobodit osobně?“ zeptal se Harry a kupodivu zněl ublíženě.

Pottere, mám hlavu jako střep. Přísahám na Salazarův hrob, že jestli se nepřestaneš chovat tak infantilně, tak tě praštím.“

Merline, teprve teď stál ten ukřivděný výraz opravdu za to!

Já tomu nerozumím. Proč by sis vymýšlel někoho, kdo mě má zachránit, místo abys to udělal sám?“ tázal se Harry poněkud dospělejším tónem.

Snažil jsem se svůj nový scénář vložit do tvého podvědomí. Bylo mi jasné, že cokoliv stvořím, bude s tebou po zbytek života. Nikdy bych si nedovolil promítnout sám sebe do něčeho... tak trvalého. Až tě v budoucnosti omrzí můj šarm, jistě ti nebude dvakrát po chuti skutečnost, jak hluboce jsem zakořeněný ve tvých erotických snech.“

Harry se prudce nadechl, jako by právě dostal pěstí přímo na solar. Na okamžik si jen s nečitelným výrazem v očích Severuse prohlížel, než natáhl dlaň a začal se v uklidňujícím rytmu jemně probírat zplihlými vlasy na milencově spánku. Ten dotek jako by smýval část Severusovy bolesti. Nakonec se Potter zeptal: „Tak jak ses v nich potom ocitl?“

Netuším. Když můj výtvor zakolísal a začal se měnit, vyděsilo mne to. Byl jsem přesvědčen, že jsem se přepočítal v množství energie potřebné na změnu a že se znovu objeví Smrtijedi. Místo toho jsem svého vymyšleného pohledného hrdinu nahradil já sám. Nemám pro to vysvětlení,“ připustil tiše Severus.

Musel jsi použít kouzlo, abys opravil Voldemortovu kletbu. Co jsi při tom říkal?“ chtěl vědět Harry.

Severus se snažil vzpomenout, jaké instrukce do svého kouzla vložil. „Změnil jsem celý výjev a pověděl ti, že do cely vstoupí muž, kterého miluješ a kterému důvěřuješ více než komukoliv jinému. Pak že tě vyléčí a vášnivě se s tebou pomiluje.“

V první chvíli si Severus nedokázal vyložit Harryho stydlivý úsměv a výraz absolutního zadostiučinění, který se mladšímu muži usídlil ve tváři. „Tak to vidíš.“

Co?“ ještě stále nechápal Severus.

Víš, že i při svém vysokém intelektu umíš někdy být pěkně zabedněný?“ stěžoval si Harry.

Kam tím míříš?“ téměř zaprskal Severus.

Podvědomí nelže. Jak bych mohl nějaké fantazii, kterou jsi stvořil, věřit více než tobě? Člověk, jemuž nejvíce důvěřuji, je ten, se kterým poslední dva měsíce spávám. Jsi to ty, Severusi.“

Pod Severusem se znova zhoupla zem. Harry měl pravdu. Podvědomí nelže, což znamená... že ho Harry skutečně miluje. Nebo tomu alespoň věří. Což u Harryho znamená jedno a totéž.

Severus zalapal po dechu a horečně hledal jinou odpověď než jen prázdné: „Och.“

Harry jej té nutnosti ušetřil svou vlastní otázkou: „Jak moc tě doopravdy bolí ta hlava?“

Přežiju to,“ odtušil Severus.

To, co jsi dnes v noci dokázal – to nebylo zrovna jednoduché, že?“

Vyčerpalo mě to jako intenzivní souboj,“ připustil Severus. „Voldemortova kletba je navázána přímo na tvou sexualitu a na tvé podvědomí. Musel jsem... provést rozsáhlé změny.“

Takhle přepsat hluboko ukrytou kletbu... to není normální součást duševních umění. Vymyslel jsi úplně nový směr v nitrobraně a nitrozpytu, že je to tak?“ zajímal se Harry.

Víc než to,“ povzdechl si Severus.

Harry chvíli mlčky hladil Severusovy spánky, než se zeptal: „Mohu pro tebe něco udělat? Nebo přinést?“

Kdybys mi mohl přivolat lektvar proti bolesti hlavy, který je v modré lahvičce ve skříňce nad umyvadlem, a také Posilující lektvar v hnědém flakónu ze skříně se zásobami z mé laboratoře, byl bych ti věčný,“ řekl Severus co nejlehčím tónem.

Ty nedokážeš použít přivolávací kouzlo?“ ztuhl Harry. Jeho výraz se pomalu měnil z ustaraného na vyděšený. „To tě stálo tolik síly?“

Severus se nadechl a zadržel odseknutí. Nikdy o sobě nemluvil rád, a když se navíc cítil zle, nedokázal být příliš zdvořilý. Jenomže... Potterovi na něm záleželo, a tak se snažil překonat sám sebe. Hovořil k Harrymu jako k nějakému velmi hloupému dítěti, což bylo asi tak maximum vlídnosti, jaké byl vzhledem k okolnostem schopen dosáhnout. „Dnes v noci jsem byl úplně vyčerpaný. Nemohl jsem se ani pohnout. Možná, že teď ráno už bych si ty lahvičky zvládl přivolat sám, ale... zhoršila by se mi bolest hlavy. Nabídl jsi-“

Samozřejmě,“ přerušil ho Harry. O pár vteřin později už otevřenými dveřmi ložnice a koupelny letěly k posteli dva flakóny. Harry je zachytil ve vzduchu a podal Severusovi, který odzátkoval nejprve ten modrý, jehož hořký obsah ihned vypil, a pak hnědý.

Ustarané Potterovy oči sledovaly každý Severusův pohyb. Když muž dopil poslední kapku Posilujícího lektvaru, posunul se Harry na matraci tak, aby seděl za lektvaristovými zády. Opíral se přitom o čelo postele a vypracovanými stehny obemkl milencovy štíhlé boky. Rukama ho objal kolem hrudi a přitáhl si ho do náručí.

Harryho teplo, které Severuse zahalilo, bylo dokonalé. Zhluboka si povzdechl a opřel svou třeštící hlavu o Harryho levou klíční kost. Potter mu vtiskl polibek na pravý spánek, zatímco v uklidňujícím rytmu hladil jeho hrudník. S nastupujícími účinky lektvarů pomalu slábla Severusova migréna, takže konečně neměl pocit, že se jeho mozkem prokopává pár hrabáků. Teď už to byla jen obyčejná bolest hlavy.

Budeš dnes schopný učit?“ zeptal se Harry o chvíli později.

Myslím, že si to důkladně užiju, Pottere,“ konstatoval Snape se škodolibou radostí, jaké ještě před pár minutami nebyl schopen.

Harry se zasmál a jeho poskakující hrudník zatřásl odpočívajícím Severusem nahoru a dolů. Severusovy lektvary skutečně fungovaly, neboť ten pohyb nevyvolal v jeho hlavě žádnou bolestivou odezvu.

Chudáčci studentíci! Nepovíš jim, že za jejich extra dlouhé domácí úkoly a školní tresty můžu já, že ne?“

První slova, která dnes v každé třídě vypustím z úst, budou, že všichni ke svým esejím přidají stopu navíc a odpoledne zůstanou po škole, protože mě profesor Potter minulou noc v posteli absolutně vyčerpal,“ prohlásil Severus a vysloužil si další zachechtání.

Ty víš, že velmi oceňuji, co jsi pro mě v noci udělal, že ano?“ ujišťoval se Harry a pevně k sobě svého milence přitiskl. „Dovolíš mi, abych ti večer ukázal jak moc?“

Ráno co ráno mu Harry kladl jednu a tutéž otázku. Nikdy nezapomněl a tvářil se přitom, jako by pro něj byla skutečná čest, těšit se ze Severusovy společnosti. Severus přemáhal podivné dojetí. Rozhodně přikývl a tiše odpověděl: „Ano.“ Položil dlaně na Harryho ruce a ještě o trochu více si je přitiskl k tělu.

Chtěl jsi jít na snídani?“ zajímal se Harry.

Další přikývnutí a Harry mu ihned pomáhal na nohy.

Nestihneme se vykoupat,“ podotkl mladší muž.

O pár sekund později ucítil Severus na kůži známé brnění čisticího kouzla.

Děkuji,“ pokývl hlavou, potěšený Harryho starostlivostí. Skutečně si nebyl jistý, jestli by dnes cokoliv podobného dokázal na vlastní pěst, a rozhodně nemohl jít do třídy a páchnout přitom po sexu.

Sledoval, jak Harry mlčky míří k jeho šatníku a vytahuje pro něj hábit, kalhoty a košili, které by si dnes měl obléci. Zatímco se lektvarista potácel na toaletu, Potter nakoukl ještě do komody, kam Severus ukládal spodní prádlo a ponožky,

Po návratu z koupelny našel Severus Harryho již kompletně oblečeného do modré mikiny a černých kalhot. Jeho vlastní šaty ležely pečlivě srovnané na posteli. Potter se na něj usmál a sám zamířil vykonat ranní hygienu.

Severus si připadal jako oběť nějakého nepodařeného úkolu z přeměňování, když se pomalu soukal do spodního prádla a do ponožek, které tady pro něj Harry nechal. Víc už si toho navléknout nestihl. Potter byl zpět a s rošťáckým úsměvem mu přidržoval košili, aby mohl vklouznout do rukávů. Pak mu pomohl i s ostatními kusy oděvu. Lektvarista by se kvůli takové péči měl cítit zahanbeně nebo minimálně rozpačitě, ale Harry se choval tak nenuceně, že vše působilo jen jako další sdílená intimnost. Sice ne tak vzrušující jako polibek, ale, svým způsobem, stejně dojemná.

Severuse nikdy nenapadlo, že by si po tolika letech osamělého života mohl zvyknout na někoho, s kým by sdílel svůj životní prostor. Ovšem neubránil se myšlence, jak jim to s Harrym klape. Jediné zkušenosti se společným bydlením, tedy kromě rodičů, získal za svých školních let na koleji. Tehdy na sebe se spolužáky každé ráno při přípravě na vyučování neustále naráželi a navzájem se omezovali. S Harrym se však zdálo, že mají stejný přirozený rytmus nejen v posteli, ale snad při všem, co dělají. Spíše kolem sebe proplouvali, než aby si překáželi.

Navíc, mít při sobě někoho, kdo mu ochotně podával pomocnou ruku, byl jedinečný pocit. Někoho, kdo mu třeba bez požádání nachystal oblečení, když se cítil pod psa. Nikdy si nemyslel, že by mu jeden jediný člověk mohl vnést do života během tak krátké doby tolik dobrého, ale Harry to dokázal. Změnil celý Severusův svět. Dříve Severus jen existoval. Teď hluboce prožíval každičký moment každého dne, zatímco jeho noci... neměly obdoby. A to vše díky Harrymu Potterovi.

Harry Potter... jehož podvědomí označilo Severuse za svou pravou lásku.

Severus přemítal, jestli může být Zmijozel vyloučen z vlastní koleje pro absolutně nebelvírský výbuch optimistické naděje, a následoval Harryho ze dveří.

*~*~*

Předchozí      Další

   



 

30.04.2011 10:15:58
Lucy1313
Prihlaseni.png
Komentare.png
Statistika.png
Odkazy.png
Editace stránek
Stránky systému Webgarden
Stránky zdarma
Tato stránka nevznikla za účelem zisku a všechna práva a postavy náleží J.K. Rowlingové
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one