Nadpis.png
   
   
   
   
   
Tlacitko_Jednorazovky.png
Tlacitko_Kapitolove.png
Tlacitko_Drabbles.png
Tlacitko_Oznameni.png
Vzkazy.png
Kalendar.png

Until Proven - 42.část

   

Autorka: Tira Nog

Překlad: Slimča

Beta-read: Sevy

Varování: lehký sex (18+)

 

Už jste někdy násilím odstavovali dítě, které na to není psychicky připravené? Pokud ano, vítejte v klubu. A jestli ne, věřte mi – není o co stát. Ani nevím, kdy jsem naposledy pořádně spala. Snad mi tedy odpustíte, že je ze sobotní aktulky opět „nedělní“.

Zároveň se mi poněkud zkomplikovala situace v příštím týdnu. Dcerka jde na vyšetření a já s ní, takže pár dní nebudeme doma. Aktualizaci zatím neodkládám, ale počítejte s tím, že se to může stát. Kapitola určitě nebude poslední červencový týden, kdy dovolenkuju, ale tady s potěšením oznamuji, že pokud se vše podaří, čeká na vás v té době menší překvapení. ;-)

Tak, já ještě zkusím odpovědět na vaše báječné komentáře a vy už se hezky bavte.


Kapitolku věnuji komentujícím: A_ja, aMaja, Anfulka, anneanne, Bábovka, bacil, BeaX, cim, Elza, Erumoice, fin, Hajmi, Janica, kami, keishatko, Lygie, mamba, marci, Michangela, Michelle_Flamelova, Mononoke, nika, POPO, Salazaret, Saskya, Suzanne, Tessie, ZJTrane

Vaše Slimča.

   

*** Until Proven ***
   

Harry spal nepřetržitě šestnáct hodin a probudil se hladový jako vlk. Přinutil se rozlepit víčka a pomalu zaostřil. Přes slehnutý bílý polštář ho upřeně sledoval pár temných očí.

Dobré ráno. Už jsem si začínal myslet, že prospíš celý den,“ poznamenal Severus, neschopný zcela zakrýt své obavy.

Promiň. Už se cítím dobře,“ ujistil ho Harry a natáhl se pro ranní polibek. Severus pod jeho doteky okamžitě zvláčněl a Harry si pomyslel, že snad nikdy nebyl za milencovu přirozenou reakci vděčnější. Až příliš dobře si uvědomoval, kolik se toho mohlo po jeho včerejší demonstraci síly změnit. Ke své nekonečné úlevě však u Severuse nepozoroval žádný rozdíl.

Pevně k sobě tiskli rty a pustili se do boje svými jazyky, v urputné snaze vypálit si navzájem cejch snad až na krčních mandlích. Díky dvěma párům nenechavých rukou brzy vzaly za své knoflíčky na Harryho pyžamovém kabátku i na Severusově noční košili a jejich obnažená těla se rozechvěla pod horkými polibky i všudypřítomným chladem sklepení.

Severus se převrátil na záda a přitáhl si Harryho na hruď, takže se k sobě díky rozhaleným nočním úborům tiskli jen holou kůži. Harry se úplně ztrácel v neuvěřitelném milencově teple. Když se během nekonečného polibku Severusův klín známým způsobem přitiskl k jeho vlastnímu, Harry zasténal. Přes látku pyžama cítil po zádech bloudit lektvaristovy silné ruce. Bez zapojení magie se milovali tak zřídka, že mu ten prostý kontakt připadal téměř exotický.

Jeho boky si brzy našly vlastní rytmus, jemuž se Severus rychle přizpůsobil. Zůstali spojeni v  nádherném, vlhkém polibku a společně se pohupovali, zatímco stoupali na vlnách potěšení stále výš a výš, dokud jejich těla nevybuchla jako supernova. Harry se přimkl k horkému tělu pod sebou a s lapáním po dechu se otřásal v orgasmické křeči.

Severus se pod ním vzepjal a jen o pár vteřin později přidal k lepkavému nepořádku mezi jejich břichy své vlastní sperma.

Ježkovy zraky, ty jsi úžasný,“ zamumlal Harry a přitulil se blíž.

Jen s tebou,“ opáčil Severus a v hlase mu znovu zaznívalo ohromení.

Harry nadzvedl hlavu, aby svému milenci pohlédl do očí. „Kdyby ostatní věděli, jak jsi fantastický, neměl bych šanci. Nemysli si, že si to neuvědomuju.“

Severus na něj dlouho jen mlčky zíral, než konečně tiše odpověděl: „I kdyby se všichni ostatní zbláznili tak jako ty... stejně bych neměnil.“

Harrymu chvíli trvalo, než si uvědomil, že mu lektvarista právě složil poklonu. Když si přeložil význam jeho slov, téměř se rozpustil. „Ještě chvíli takhle pokračuj a začnu být nechutně sentimentální.“

Pak bych tě možná měl raději nakrmit a oba nás ušetřit trapnosti,“ navrhl Severus, ale oči mu přitom sálaly teplem a radostí. „Tvůj domácí skřítek nám před krbem připravil snídani.“

Harry pohlédl zmiňovaným směrem a spatřil malý stolek pro dva.

Není to můj skřítek,“ ohradil se Harry. Až příliš dobře si uvědomoval, že pokud by si jen náznakem dovolil činit takový nárok na jakoukoliv myslící bytost, Hermiona ho stáhne zaživa z kůže.

Dobby dává na pana Snapea pozor pro Harryho Pottera,“ napodobil Severus podivný zpěvavý hlásek domácího skřítka.

Co?“ nechápal Harry a pobaveně se šklebil nad Severusovým směšným projevem.

Přesně toto mi tvůj skřítek sdělil před měsícem. Ať už se k němu hlásíš nebo ne, je tvůj,“ prohlásil Severus.

Co nám Dobby přinesl k jídlu?“ zabruslil Harry do bezpečnějších vod.

To byl žalostně průhledný pokus o změnu tématu,“ poznamenal Severus a soukal se zpod svého milence.

Harry se okamžitě odvalil, aby se Severus mohl hýbat, a vytáhl se do sedu. Usoudil, že když se teď trochu nají, no dobře – pořádně nají, mohl by dnešní den docela dobře přežít. Zasmál se Severusovu upjatému výrazu a souhlasil: „Jo, to teda byl. Ale už jsem fakticky hladový.“

Harry se zvedl, aby prozkoumal mísy na stole. Všechny byly očarované, takže dokázaly neustále udržovat pokrmy teplé, a Harry v nich našel všechna jejich oblíbená jídla.

Lektvarista se k němu záhy připojil a dalších dvacet minut strávili v přátelském mlčení, zatímco se snažili zhltnout všechno, co Dobby nachystal.

Snad nechceš spořádat ještě čtvrtý plátek slaniny,“ ozval se o něco později Severus.

Harry se na něj přes stůl lenivě usmál a pokrčil rameny: „Uvažuju o tom.“

Ovšem až praskneš, mně si nestěžuj,“ prohlásil Severus.

Teď už se Harry šklebil od ucha k uchu a dohadoval se: „Třeba nebudu, ale určitě tě ohodím.“

To je nechutné,“ odfrkl si Severus.

Asi jo, ale je to pravda.“

Severus se napil čaje a Harry sledoval jeho poskakující ohryzek. Pak se tiše zeptal: „Vážně si myslíš, že dokážu McGregora uzdravit?“

Domnívám se, že existuje jen málo věcí, které bys nedokázal, pokud si usmyslíš,“ odpověděl Severus. „Proč se na mě tak šíleně šklebíš, pomineme-li skutečnost, že jsi úplně vyšinutý?“

Harry zbožňoval tohle hravé škádlení. Pohlédl Severusovi do očí a co nejlehčím a nejnevinnějším tónem odvětil: „No, pokud máš pravdu, pak tě dokážu přesvědčit, že tě miluju. Jakmile se zbavím toho zmetka Burkeho, začnu na tom pracovat čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu.“

Přes veškerou Harryho snahu takové prohlášení Severuse viditelně rozhodilo. Zdálo se, že nad ním nějaký čas dumá, než se rozhodl reagovat na méně choulostivou část celého sdělení: „Takže chceš skutečně jít po Burkem?“ Ani nezněl překvapeně.

Harry se na něj upřeně zahleděl. „Existuje někdo jiný, kdo má šanci ho zneškodnit?“

Severus pomalu zakroutil hlavou. „Nicméně, není tvou povinností zbavit svět každého temného čaroděje, který se dostane k moci.“

Harry zvažoval Severusova slova. Věděl, že takovým setkáním riskuje hodně. Za předpokladu, že je dost silný a Burkeho skutečně porazí, už nebude schopen před veřejností skrývat svou moc. „Možná, že kdyby včera mezi těmi bystrozory nebyl Ron, dokázal bych se držet zpátky o něco déle, ale... Teď už je to, díky tomu bastardovi, osobní. Nejprve Carl, pak to obvinění vůči tobě, teď Ron... Nechci jen čekat a zpovzdálí sledovat, kde udeří příště.“

Severus se opět omezil na kývnutí hlavou. Po chvíli se ozval: „Rád bych stál po tvém boku, až mu budeš čelit.

Harry Severuse miloval a přál si jeho nabídku odmítnout, aby ho udržel v bezpečí. Věděl však, že o takovou laskavost by Severus nestál o nic víc než on sám na jeho místě. Proto co nejpečlivěji potlačil své ochranářské pudy a odpověděl: „Jednal bych stejně.“

Harrymu se zdálo, že si jejich oči sdělují věci, které ani jeden z nich nedokáže vyslovit nahlas. Netušil, kde bere tu jistotu, ale zkrátka věděl, že Severus postřehl jeho zaváhání a neochotu vystavit jej nebezpečí. Stejně tak nepochyboval o tom, že má jeho milenec stejné pocity.

Zhluboka se nadechl a usoudil: „Raději bychom měli vyrazit, jestli se chceme do nemocnice dostat ještě dnes dopoledne.“

Ano, to bychom měli,“ souhlasil Severus, viditelně neochotný rozbít ten okamžik.

Nakonec se přece jen dokázali přimět vstát od stolu a jít se obléci.

Cesta letaxem byla pro Harryho žaludek stejně 'příjemná' jako pokaždé. Vypotácel se z krbu ve vstupní hale u Svatého Munga, setřásl všudypřítomný popel, a pak se otočil, aby podepřel právě dorazivšího Severuse. K Ronovu pokoji se vydali bok po boku.

Harry si nebyl jistý, jak Alici McGregorové navrhnout, že se pokusí uzdravit jejího bratra. Sotva tu ženu znal a navíc neměl Toma zrovna v lásce, ale připadalo mu důležité udělat vše proto, aby napravil Burkeho činy. Neměl tušení, jak se Alice bude cítit, když zasáhne do jejího léčitelského snažení.

Vstoupil do Ronova a Tomova pokoje a zůstal šokovaně stát.

Vypadalo to, že Ron tvrdě spí a Hermiona poklimbává v křesle vedle jeho postele. Druhé lůžko na opačném konci místnosti však přímo křičelo prázdnotou.

Ach, ahoj, Harry, Severusi,“ ozvala se Hermiona a se slabým úsměvem na rtech se pomalu probírala. Pořád na sobě měla šaty ze včerejška. Harry tušil, že zřejmě Rona za celou dobu opustila jen tehdy, když si potřebovala odskočit.

Ahojky,“ odpověděl jí. Vrhl zpytavý pohled na prázdnou postel a zeptal se: „Tom?“

Hermiona pomalu zavrtěla hlavou. „Stalo se to asi dvě hodiny po vašem odchodu. Chudák Alice byla zničená.“

Harry si skousl spodní ret. Přišel pozdě. Ne, že by během minulé noci byl schopen odvrátit Tomův skon. Byl tak vyčerpaný léčením Rona, že nedokázal zvládnout nic víc, než vydržet na nohou dostatečně dlouho, aby ho Severus bezpečně dopravil do postele. Nicméně, Tomovou smrtí se cítil... podvedený. Sice toho muže neměl příliš rád, ale Tom McGregor pracoval na straně světla.

Nějakou dobu po Voldemortově pádu byl Harry dostatečně naivní, aby věřil, že podobné dělení už nebude nutné. Jenomže ďábel nikdy skutečně nezemře. Jen si na chvíli zdřímne, aby se po čase znovu objevil v nové podobě.

Harry se přinutil opustit depresivní myšlenky a soustředil se na to, co se podařilo. „Jak je Ronovi?“

Hermiona se rozzářila. „S každou minutou je silnější. Je to úžasné, Harry. Je jen... slabý. Jeden by si myslel, že právě prodělal chřipku a ne... No, je to prostě báječné. Dokonce říkají, že ho dnes odpoledne propustí.“

Vážně?“ divil se Harry. Sám tomu nebyl schopen uvěřit.

Opravdu,“ potvrdila Hermiona.

To by radši měli,“ ozval se z postele známý, nevrlý hlas.

Rone!“ vykřikli sborově Harry s Hermionou a s úsměvem shlédli na zrzka.

Čau, Harry! Profesore,“ pozdravil Ron. Už zněl úplně jako za starých časů, jen mimořádně utahaně.

Dívat se na tebe je balzám pro oči, kámo,“ zasmál se Harry.

To mi povídej,“ odpověděl Ron a jeho úsměv se vytratil. „V jedné chvíli jsem myslel, že už vás nikdy neuvidím. Ještě jednou díky za to, co jsi včera udělal, Harry. A vám taky, profesore. Hermiona říkala, že jste uvařil lektvar, co mě zachránil.“

Rádo se stalo,“ odvětil Severus. Přistoupil blíže k posteli a zastavil se v Harryho osobním prostoru. „Musím však trvat na tom, abyste se vyhnul jakýmkoliv neopodstatněným citovým výlevům, až se opět postavíte na vlastní nohy. Vaše poděkování je naprosto dostačují, ne-li přímo zbytečné.“

Eh?“ zatvářil se Ron zmateně.

Harry se rozesmál. „Myslím, že se ti Severus snaží říci, že až ti bude lépe, nestojí o tvou děkovnou pusu. Včera totiž jednu dostal od Hermiony.“

Nad Ronovým srdečným: „Merlin chraň,“ se dokonce i koutky Severusových úst pobaveně stočily vzhůru.

Na okamžik všichni ztichli, než se Ron zeptal: „Takže už jste slyšeli o chudáku Tomovi?“

Ano,“ přikývl Harry. „Je mi to líto. Vím, že jste spolu pracovali.“

Ron se zahleděl do okna a jeho výraz potemněl. „Pracoval jsem s nimi všemi. A všech sedm je pryč, Harry, díky jedné jediné kletbě.“

Já jsem jen ráda, že to není osm,“ přerušila ho Hermiona a natáhla se, aby Ronovi vtiskla polibek na čelo.

Budiž pochválena, pomyslel si Harry, když mu došlo, že jeho kamarádka přesně ví, jak si s Ronem poradit. Po její drobné něžnosti se k nim nešťastný Ron opět obrátil čelem.

Nikdy jsem ani neslyšel o kouzlu, kterým zaútočil,“ řekl. „Určitě to nebyl Mágův oheň. Použil totiž hůlku.“

Možná se jednalo o Corpus Accendio,“ soudil Harry. Připomněl si, že o té kletbě četl ve svém volném čase, když vedl Brumbálovu armádu. „Knihy se o ní zmiňují jen vzácně, protože její výsledky jsou tak...“

Jo,“ vydechl Ron a v jeho uštvaných očích se odrážela neskutečná muka, kterými si musel projít. „Všichni jsou pryč, Harry... Jedinou kletbou...“

Já vím,“ hlesl Harry. Při pohledu na zoufalství v Ronově tváři se mu stahovalo hrdlo. „Ale my toho bastarda dostaneme, Rone. Tohle mu neprojde.“

Jak?“ chtěl vědět Ron. „Osm nejlepších ministerských bystrozorů nemělo proti tomu ďáblovi šanci. Jak ho zastavíme?“

Než Harry odpověděl, vzhlédl k Severusovu vážnému obličeji. „Žádný z tvých mužů už nezemře, Rone, slibuji.“

Ron vypadal na okamžik zmateně, než se jeho rysy stáhly pochopením. „Ne. To nejde. Tohle není tvá práce.“

Možná ne, ale myslím, že jsem jediný, kdo to může zvládnout,“ podotkl jemně Harry.

Harry-“ protestoval Ron.

Teď se tím netrapme, dobře?“ prosil Harry. „Přinesl jsem pár těch muffinů, co máš tak rád. Vím, jak tady vaří.“

Harry sáhl do kapsy hábitu a vytáhl balíček plný muffinů, které tam ještě před chvílí nebyly.

Myslíš, že si mě můžeš koupit sladkostmi?“ chtěl vědět Ron. Stále vypadal připravený pohádat se.

Harry se setkal s jeho vzpurným pohledem a rozbalil svůj dárek. Pokojem se rozlinula vůně borůvek a jahod. Pak tiše odpověděl: „Ano. Vím, že můžu. A teď to do sebe hoď.“

Ron se díval střídavě na něj a na muffiny, a rozhodl se přesně tak, jak Harry doufal.

Hermiona se zahihňala, když její muž trucovitě hmátl po borůvkovém pečivu. Harry podal Hermioně jeden jahodový kousek, a pak uvolnil trochu magie, než se se svým posledním výtvorem natáhl k Severusovi.

Nejím borůvky ani jahody-“ začal Severus.

Harry jej přerušil: „Ale jíš oříškový chlebíček.“

Jenomže ty jsi nepřinesl-“ Severus sklopil zrak k nabízené pochutině. „No, vzhledem k tomu, že jsi nepřinesl ani ty muffiny... Myslím, že si dám kousek oříškového chlebíčku. Předpokládám, že jsi podobně nepřinesl ani máslo a čaj?“

Harry opět s úsměvem sáhl do hábitu a vykouzlil tác s kouřící čajovou konvicí, čtyřmi hrnky a mističkou plnou másla.

Víš, když jsem byla minulé léto u své matky, viděla jsem v mudlovské televizi chlápka, co tohle dělal,“ komentovala jeho počínání Hermiona.

Místnost se naplnila smíchem a Harry se Severusem se usadili, aby si vychutnali svůj čaj.

*~*~*

Předchozí      Další

   



 

10.07.2011 02:06:49
Lucy1313
Prihlaseni.png
Komentare.png
Statistika.png
Odkazy.png
Editace stránek
Stránky systému Webgarden
Stránky zdarma
Tato stránka nevznikla za účelem zisku a všechna práva a postavy náleží J.K. Rowlingové
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one