Nadpis.png
   
   
   
   
   
Tlacitko_Jednorazovky.png
Tlacitko_Kapitolove.png
Tlacitko_Drabbles.png
Tlacitko_Oznameni.png
Vzkazy.png
Kalendar.png

Until Proven - 43.část

   

Autorka: Tira Nog

Překlad: Slimča

Beta-read: Sevy

   

Tak je to tady. Dnes úplně bez varování a prázdninově optimistické. :-) Užijte si čtení a opět strašně moc děkujeme všem komentujícím!

 

Kapitolu věnujeme: aMaja, Anfulka, bacil, cim, Elza, fin, grid, Hajmi, kami, keishatko, mamba, marci, Michangela, Michelle_Flamelova, Mononoke, nika, POPO, Saskya, sevy, Suzanne, ZJTrane, Zulíka
 

Vaše Slimča.

   

*** Until Proven ***
   

Už jenom dva dny a tupohlavci budou zpět,“ pokusil se Severus potlačit povzdech. Zrovna si s Harrym dopřávali jednu z dalších soukromých snídaní u krbu v jeho ložnici a on upřímně nechápal, kam se všechen ten čas ztratil. Vánoční prázdniny se obvykle zdály nekonečné, ovšem letos uběhly až děsivě rychle.

Harry ho v posledních dvou týdnech skutečně rozmazlil. Nepokoušel se ani předstírat, že se vrací do svého bytu. Celý ten čas strávili spolu a teď, když se blížil konec, Severus bez nejmenších pochyb věděl, že bude Harryho neustálou přítomnost postrádat.

Jo,“ usrkl Harry svůj ranní čaj. Zvláštní tón jeho hlasu docela kazil Severusovu melancholickou náladu. Harry zrovna seděl naproti němu a na sobě měl světle modrý, jen velmi ledabyle přepásaný župan, z jehož záhybů mu provokativně vykukovalo nahé břicho a hruď. V té chvíli ztělesňoval snad každičkou Severusovu dávnou erotickou fantazii.

Severus cítil, jak se na něj upírá pár hodnotících, nádherně zelených očí, a okamžitě se obrnil proti tomu, co mělo přijít. Pokud musel Harry přemýšlet, než něco vypustil z úst, nikdy to nevěstilo nic dobrého.

Opatrné: „Severusi?“ které následovalo, mu sjelo po páteři jako ledová sprcha.

Lektvarista se nedokázal ubránit myšlence, zda právě nyní nenadešel okamžik, jehož se obával od chvíle, kdy v Zapovězeném lese poprvé políbil Harryho. Posledních pár týdnů bylo podle jeho mínění jako sen. I Harry se zdál spokojený, ale Severus věděl, že dříve či později svou společností unaví každého. Plný obav, že se nemýlí a jeho čas právě vypršel, se opatrně zeptal: „Ano?“

Tak jsem přemýšlel,“ začal Harry a zdálo se, že váhá.

Severus měl obrovskou chuť přebít vlastní nervozitu nějakou kousavou poznámkou, místo toho se však přinutil zavtipkovat: „Připouštím, že něco takového je pro příslušníky tvé koleje vcelku nebývalá kratochvíle, ale není potřeba se znepokojovat. Jsem si jist, že tak výrazná anomálie brzy odezní.“

Velmi vtipné. Nicméně, jak už jsem řekl, přemýšlel jsem…“ zopakoval Harry a znovu se zarazil.

A dál?“ pobídl ho netrpělivě Severus.

Harry hlasitě polkl a nervózně pokračoval: „Opravdu se mi strašně moc líbilo trávit tady s tebou během vánočních prázdnin všechen svůj čas.“

A?“ chystal se Severus na nejhorší. Harryho slova sama o sobě nezněla nebezpečně, lektvarista si však uvědomoval, že po nich může ihned následovat věta: 'Ale ta neustálá blízkost mi otevřela oči a já zjistil, jak málo se k sobě hodíme.' Nebelvíři, na rozdíl od Zmijozelů, obvykle neměli problémy opouštět své lásky. Severus si jen přál, aby se Harry rychle dostal k věci.

Já, eh, nechci, aby to skončilo,“ dostal ze sebe Harry, jakoby se k mluvení musel nutit.

To hovoří o prázdninách, přeložil si Severus. Jen léta špiónské praxe mu dovolila skrýt tu neskutečnou úlevu. V té chvíli ucítil vůči Harrymu Potterovi hotový příval něžných citů. Citů, které se rozhodně nedaly nazvat pouhou náklonností. „Každé prázdniny musí jednou skončit, Harry,“ poukázal jemně.

Musí?“ zeptal se mladší z mužů, jemuž se v této chvíli zjevně nedostávalo slov. Sledoval Severuse prosebným pohledem, jako by po něm chtěl, aby pochopil něco, co nedokáže říci nahlas. Severus však ani při nejlepší vůli neměl tušení, kam Harry míří.

Co se mi pokoušíš sdělit?“ povzbuzoval jej, jak nejmírněji dokázal. Harry zjevně neměl v plánu jejich vztah ukončit. Na ničem jiném nezáleželo.

Chtěl bych s tebou žít,“ vyhrkl Harry. Podle jeho výrazu bylo jasné, že za svou upřímnost očekává hotovou pohromu. Něco takového Severuse ani ve snu nenapadlo. Nevěřícně zíral na svého milence, který dál koktal: „Chtěl jsem ti nabídnout, aby ses nastěhoval ke mně do věže, ale vím, že jako hlava Zmijozelu musíš být svým studentům k dispozici čtyřiadvacet hodin denně. Navíc je mi jasné, že Hermioniny a Ronovy ranní nájezdy do ložnice by tě brzo přivedly do blázince, tak... Říkal jsem si, že kdybys souhlasil, přinesl bych si k tobě dolů někdy během dneška pár věcí. Mohli bychom zkusit... jestli nám to bude fungovat. Nemusíš odpovídat hned,“ pospíšil si Harry s ujištěním. „Promysli si to, jestli potřebuješ.“

Ty se chceš přestěhovat do sklepení... a žít se mnou?“ zopakoval Severus, jako by si potřeboval celou tu informaci srovnat v hlavě. Pořád nějak nemohl uvěřit, že skutečně slyšel to, co si myslí.

Ano,“ odpověděl Harry a pevně se mu zahleděl do očí. Jasně počítal s odmítnutím.

Severus opatrně odložil hrnek s čajem, než ho z toho šoku rozlije. Harry s ním chce žít?

Vím, že je to opravdu velký krok,“ dodal Harry chvatně a dost nervózně. „A taky, že jsi na něco podobného asi nikdy nepomyslel-“

Ani jsem si nepředstavoval, že by něco takového mohlo být možné,“ připustil Severus tiše, když Harry opět zaváhal. V lektvaristovi hlodaly miliony pochybností a každá z nich jej přímo nutila, aby svá slova vzal zpět, nebo k nim přidal alespoň nějaký kousavý komentář, ale... Harry se svou žádostí úplně obnažil, a ačkoliv to Severuse značně vyvedlo z míry, nechtěl tady být za zbabělce. Zvláště ne ve chvíli, kdy mu Harry tak štědře nabízí něco, o čem se mu nikdy ani nesnilo. Jen měl zkrátka potíže věřit, že jeho milenec mluví vážně, i když věděl, že v tak zásadní věci by Harry nikdy nežertoval.

Severus se zhluboka nadechl a zeptal se: „Ty skutečně chceš... žít se mnou?“

Harry přikývl. Díky své mužné bradě vypadal vždy silný, ale když teď Severusovi odpovídal, měl zjevně strach. „Ano. Vím, že to ode mě nerad slyšíš, ale... Miluji tě a nechci bydlet odděleně, pokud to nebude bezpodmínečně nutné. Uvědomuji si, že už spolu v podstatě žijeme, jen... jsem chtěl, aby to bylo oficiální.“

Severus začal zcela instinktivně panikařit, ale nějak se mu podařilo ovládnout a zaskřehotat: „Oficiální?“

Tedy, tak oficiální, jak je to možné. Uvědomuji si, že neexistuje žádný právní prostředek, kterým-“ Harry zbledl a zmlknul. Z jeho výrazu přímo sálaly obavy, že možná řekl příliš mnoho.

Dobrotivý Merline! Oficiální... Právní prostředky... Harry to podal jako nějakou žádost o ruku!

Severus si omráčeně uvědomil, že to zřejmě Harry myslí přesně takhle. Věděl, jak je jeho mladý milenec romantický. Popravdě to byl ten nejbeznadějnější romantik pod sluncem, když byl v lektvaristovi schopen vidět věci, kterým by ostatní sotva uvěřili. Harry mu nenabízel život 'na hromádce', aby mohli snadněji souložit. Jak už před chvílí sám poznamenal, trávili společně většinu volného času. Zřejmě by ani nedokázali provozovat sex častěji než teď, i kdyby se o to pokusili. Harry jej žádal o něco jiného. Něco, v co Severus nikdy nedoufal, že získá.

Lektvarista si zoufale přál mít v tomto směru nějaké zkušenosti. Znovu se roztřeseně nadechl a hledal správná slova. Celá ta situace byla nad jeho chápání, ale rostoucí pocit porážky v Harryho očích jej nutil odpovědět, a co víc – odpovědět správně. Na otevřené prohlášení se ještě stále necítil. Takt ani slušnost nikdy nepatřily mezi jeho nejsilnější stránky. Věděl, že se dokáže chovat zdvořile, ale jen s vypětím všech sil. Byl přímo prototypem osoby, nevhodné pro podobné milostné scény, jenomže... On přece Harryho skutečně miloval, i když se příliš bál přiznat to nahlas.

V hrůze se mu pletla slova, přesto nakonec dokázal zasípat: „Máš pravdu. Možná to není špatný nápad... aby sis ke mně dnes odpoledne nastěhoval pár věcí.“

Severus si uvědomoval, jak ubohá je jeho odpověď ve srovnání s darem, který mu nabídl Harry, ale nezdálo se, že by to mladšímu muži vadilo. Právě naopak, Harry se rozzářil jako sluníčko.

O-opravdu?“ zakoktal.

Kdyby ta situace nebyla tak vážná, působila by jejich neohrabanost docela komicky. V této chvíli však Severus nedokázal vyloudit ani ten nejmenší úsměv. „Už je načase, nemyslíš?“ řekl.

Tak. Nevyslovil to nahlas, ale Harry uměl číst mezi řádky. Svalil se zpět na svou židli a s širokánským úsměvem přikývl na souhlas.

Upřeně se jeden druhému zahleděli do očí a Harryho úsměv pomalu pohasl. Teď v něm Severus mohl číst jako v otevřené knize a zřetelně vnímal každičkou z milencových obav.

Je to velký krok,“ uznal nakonec Harry.

Severus cítil, že je potřeba jejich odvážné rozhodnutí něčím vyvážit, a tak se pokusil o velice věcný tón: „Ano, ale oba jsme na něj více než připraveni. Tak, jaké máš na dnešek plány, vyjma stěhování famfrpálových pohárů a své sovy sem ke mně?“

Harry mu věnoval hřejivý, pochvalný pohled. „No, půjdu si na pár hodin posedět s Ronem. A pak jsem si myslel, že po obědě bychom spolu mohli my dva prohledat další z Burkeho nemovitostí z Ronova seznamu. Bude ti to vyhovovat?“

Severus přikývl. Do pátrání se pustili před dvěma dny, jen co Ron opustil nemocnici. Od té chvíle prohledali tři z Burkeho zhruba šedesáti držav. Ten člověk měl na kontě více majetku než Malfoy.

Skvělé! A co se chystáš dělat ty, zatímco budu Ronovi brnkat na nervy?“ chtěl vědět Harry.

Musím doplnit zásoby přísad do lektvarů. Chtěl jsem se dopoledne stavit v lékárně Slug & Jiggers,“ odpověděl Severus.

Přineseš mi něco ze zmrzlinářství od pana Fortescuea?“ prosil Harry a koketně zamával řasami.

Ty po mě chceš, abych šel do zmrzlinářství?“ ujišťoval se Severus a ani se nepokoušel zakrýt své zděšení.

No, jak jinak bys mi chtěl doručit jeho zmrzlinu? A ne, nemůžeš ji přivolat,“ zarazil Harry jeho návrh dříve, než jej vůbec stačil vyslovit.

Severus se cítil až směšně šťastný. Vyhledal Harryho zářící oči a postěžoval si: „To je nějaký nebelvírský test, kterým ti mám dokázat svou nehynoucí lásku, ne?“

Harry nedokázal skrýt překvapení, ale copak mu to Severus mohl zazlívat? Sám nechtěl uvěřit tomu, že něco takového vyslovil nahlas, i když jen jako vtip.

K lektvaristově obrovské úlevě nedělal Harry z jeho uklouznutí vědu a místo toho falešně vážným tónem odvětil: „Možná.“

Severus na moment přemýšlel nad Harryho odpovědí a srovnával na pomyslných miskách vah svou důstojnost oproti možnosti, že bude spatřen v takovém ponižujícím zařízení. Rozhodl se, že to by raději snědl Hagridova nejnovějšího domácího mazlíčka, ale přesto se nakonec zeptal: „Kdybych se na tom místě přece jen nějakým záhadným způsobem ocitl, a opakuji – kdyby, jakou příchuť by sis dal?“

Výraz v Harryho tváři mu prozradil, že to už klidně mohl vypustit z úst ta dvě zatracená slůvka, kterým se vyhýbá jako čert kříži.

Harry s předstíranou nenuceností, jež vůbec neladila s až směšně nemístným vzrušením v jeho očích, odpověděl: „Čokoládovou. Se spoustou čokoládové polevy a s višněmi. Tunami višní.“

To je všechno?“ zajímal se Severus a snažil se necukat koutky. Harry mu právě teď připomínal čtyřleté dítě.

Bez oříšků,“ dodal Harry.

Bez oříšků?“ zopakoval Severus. Cítil se tím rozhovorem lehce vyvedený z míry.

Jo, leda že bys je snědl ty,“ potvrdil Harry.

Budu si to pamatovat.“ Lektvarista měl pocit, že se za chvíli zřejmě utopí v moři Harryho zelených očí, a tak raději uhnul pohledem a zaměřil se na praktickou stránku toho, co je čekalo. „Něco v ložnici přeměním na nový šatník, aby sis měl kam schovat oblečení. Všechno ostatní by se mělo bez problémů vejít jinam. Přines si vše, co potřebuješ.“

Probírání detailů Harryho stěhování do sklepení působilo až neskutečně.

Harry na něj měkce pohlédl a hlesl: „Děkuji.“

Ještě mi neděkuj. Za svítání už toho můžeme oba litovat,“ varoval jej Severus.

Harry se na něj jen usmál a s tváří rozzářenou absolutně nemožnou nebelvírskou důvěrou, která zbourala všechny Severusovy ochranné valy, prohlásil: „Bez šance.“

Teď už měl Severus nervy napjaté k prasknutí, a tak rychle opáčil: „Ano, no, jdu se připravit na dnešní pochůzky.“

Nechceš společnost?“ mrkl na něj Harry, když se muž postavil, aby prchnul do koupelny.

To nemůžeš myslet vážně! Ještě to není ani hodina, co jsme-“

Ale no tak,“ přesvědčoval ho Harry a trochu se nahrbil, takže jeho ledabyle oblečený župan odhalil poněkud více než jen sněhově bílé břicho. „Sám dobře víš, že to chceš.“

Máš schůzku s Ronem a já musím-“ bránil se Severus.

Zkrátka mu řeknu, že jsem ztratil pojem o čase, zatímco jsme to dělali ve sprše,“ prohlásil Harry.

Něco takového bys neudělal,“ mínil Severus, ačkoliv mu ve skutečnosti vůbec nečinilo potíže představit si, že se Harry zachová přesně takhle. „Jdu do sprchy. Sám! Ty přivoláš svého domácího skřítka, aby uklidil ten nepořádek.“

Víš, že občas umíš být pěkně panovačný?“ zeptal se Harry se smíchem.

Děkuji,“ kývl Severus.

To nebyl kompliment,“ protestoval Harry.

V této části hradu ano,“ připomněl mu Severus a tentokrát nedokázal skrýt úsměv.

Harry na něj udělal obličej a pak prohlásil: „Dobře, ale až se vrátíš, musíme si užít neuvěřitelně žhavý sex na uvítanou.“

Sex na uvítanou?“ opakoval zmateně Severus. „Jdu jen do Příčné ulice. Budu pryč sotva hodinu.“

Harryho odpověď zněla podivně vážně: „Sakra, jsem tak zabouchnutý, že zatoužím po žhavém sexu na přivítanou už ve chvíli, kdy vypochoduješ ze sprchy.“

Severus v milencových rozesmátých očích odhalil absolutní upřímnost toho tvrzení a usoudil: „Ty jsi naprosto a definitivně vyšinutý. Víš to?“

Harry se ještě intenzivněji rozesmál. „Tak to je jenom dobře, že jsem si našel takového svědomitého ošetřovatele, ne?“

Severus potřásl hlavou a zmizel do koupelny. Než za ním konečně zaklaply dveře, zaslechl ještě Harryho veselou připomínku: „A nezapomeň na tu zmrzlinu, však víš - důkaz nehynoucí lásky!“

*~*~*

Předchozí      Další

   



 

17.07.2011 09:47:06
Lucy1313
Prihlaseni.png
Komentare.png
Statistika.png
Odkazy.png
Editace stránek
Stránky systému Webgarden
Stránky zdarma
Tato stránka nevznikla za účelem zisku a všechna práva a postavy náleží J.K. Rowlingové
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one