Nadpis.png
   
   
   
   
   
Tlacitko_Jednorazovky.png
Tlacitko_Kapitolove.png
Tlacitko_Drabbles.png
Tlacitko_Oznameni.png
Vzkazy.png
Kalendar.png

Until Proven - 58.část

   

Autorka: Tira Nog

Překlad: Slimča

Beta-read: Sevy

Varování: sexuální scéna (18+)

Dnes budou mít radost všichni, kdo si chtěli ještě chvíli užívat Harryho nový objev – tedy Johna Shepforda. Pokud by někoho z vás zajímalo, jak náš milý John vypadá, máte jedinečnou šanci. Díky upozornění Basi už se Sevykem víme, že se jedná o podplukovníka Johna Sepparda ze série Stargate (Hvězdná brána). Sevy nelenila, našla nám ho a smontovala krásný obrázek. Moc jí za něj děkuji! Je úžasný, tak se taky pokochejte. ;-)

Pro všechny všímavé osůbky tady mám jednu omluvu: nějak jsem nevychytala ten správný okamžik na přechod k tykání mezi Harrym a Johnem. Asi budu dělat lehké opravy někde v 57. kapitole, protože dnes jsem je zkrátka k vykání nedokázala přinutit. Snad mi odpustíte. :-)

Na závěr malé varování pro nezletilé: bude sex!

P.S.: Mrkněte i na další Sevynčino dílko – nový banner k překladu Dopisování se Snapem. Mám z něj strašnou radost!

Vaše Slimča

Za krásné komentáře děkujeme a kapitolu věnujeme: 1beruska, A_ja, Aha_Lucia, aMaja, Anfulka, anneanne, anonymka9, ansus, bacil, Basi, cim, grid, Hajmi, Katherine, keishatko, Lily, Lucka, marci, Marta, Melissandra, Michangela, Michelle_Flamelova, Mononoke, Nade, nika, Nixerwil, Peta, POPO, Saskya, sevy, Sharlaid, Suzanne, Symphony, Tessie, yuuki, ZJTrane

   

*** Until Proven ***
   

Hotýlek U Pískající čarodějnice fungoval asi stejně dlouho jako Tři košťata. Jeho součástí byla i restaurace, ale lidé se tam nescházeli tak často jako u Rosmerty. Pískající čarodějnice sloužila zpravidla turistům a zčásti také místním obyvatelům, kteří si potřebovali na páteční či sobotní noc pronajmout postel. Harry spadal do té druhé kategorie.

Pokoje zde nepůsobily zrovna přepychovým dojmem, ale byly čisté a pohodlné. Harry měl to místo vždycky rád. Ať už tady pobýval jakkoliv často, jeho jméno ráno nikdy neskončilo na stránkách Denního věštce. Něco takového se rozhodně nedalo tvrdit o četných ubytovacích zařízeních, jež využíval v dobách své kudlejské kariéry. Příjemně osvěžujícím dojmem působila i reakce zdejšího recepčního Jamieho, když jej v pátek v noci požádali dva muži o společný pokoj. Harry si mohl každý týden přivést jiného společníka a Jamie ho pokaždé přivítal s přátelským úsměvem.

Ahoj, Harry,“ vítal ho kudrnatý brunet, sotva s Johnem Shepfordem překročili práh dveří z ulice.

Nazdar, Jamie,“ pozdravil Harry s úsměvem.

Dlouho jsme se neviděli,“ komentoval Jamie.

Zase tak dlouho to není,“ protestoval Harry.

Neukázal ses tady od začátku října,“ tvrdil Jamie. „Pamatuju si to, protože když jsi nás navštívil naposledy, zrovna jsem rozvěšoval halloweenskou výzdobu.“

Tak na tuhle noc si Harry vzpomínal docela jasně. Jednalo se o poslední společnou návštěvu s Michaelem. Pak se jejich vztah vyvinul v něco vážnějšího a začali chodit k Michaelovi domů.

Důležitější se však zdála jiná věc. Jak to, že tady nebyl celé čtyři měsíce? A co, k čertu, dělal se všemi volnými pátečními a sobotními večery? Jistě, celý leden ho zaměstnávalo Severusovo léčení a na nějaké randění neměl ani čas ani energii. Ale co, sakra, vyváděl od konce října do Nového roku? Nebo během posledního měsíce, když už je u toho? Poté, co mu dal Michael kopačky, si chtěl dopřát trochu času, ale dopřát si čas a vůbec nežít... To byly dvě naprosto odlišné věci. Harry pátral v paměti a snažil se vzpomenout, co se všechno dělo. Nedokázal si však vybavit ani jedinou páteční či sobotní noc, včetně těch z minulého týdne.

Jsi v pořádku?“ zajímal se Jamie.

Harry byl mužovým zájmem téměř dojat. „Ano, díky za optání,“ přikývl. „A jak se máš ty?“

Já se mám fajn. Přeju příjemnou noc, chlapci,“ řekl Jamie.

Díky,“ zareagoval Harry a vydal se spolu s Johnem ke schodišti.

Určitě jsi v pořádku?“ ujišťoval se John, zatímco stoupali vzhůru do patra.

Proč se ptáš?“ znejistěl Harry.

No, jenom jsi před chvílí vypadal opravdu zmateně. Děje se něco?“

Většina Harryho známostí na jednu noc by se vůbec neobtěžovala zeptat, zvlášť ne cestou do postele. K čertu, většina z nich by si Harryho ustaranosti nevšimla ani uprostřed postelových hrátek. K takovým rychlovkám obvykle patřil určitý stupeň sobectví a sebestřednosti, což byl jeden z důvodů, proč Harry míval potíže náležitě si podobná dostaveníčka užít. Zdálo se, že John vnese do zaběhnutého koloběhu příjemnou změnu.

Nejsem si jistý,“ přiznal se Harry.

Hm?“ opáčil John. „Kvůli nám dvěma?“ hádal, zatímco zastavil u dveří hned vedle schodiště.

Pokoj, do kterého vstoupili, Harry důvěrně znal. Obrovská postel s čely ze světlého dřeva, ořechové noční stolky a prádelník, vše dokonale čisté a naleštěné. V malém krbu vesele plápolal oheň a plnil místnost útulným, oranžovým světlem.

Co jsi říkal?“ připomněl se John, když zavřel dveře.

Vážně o tom chceš mluvit zrovna teď?“ zeptal se Harry. Ze zkušeností věděl, že jakmile se ocitnou sami v ložnici, většina chlapů se hned vrhne na věc.

A proč ne? Tedy, pokud to není příliš osobní,“ řekl John.

Harry potřásl hlavou. „To jen, ehm... Když se mě Jamie zeptal, kde jsem v poslední době byl, zdálo se mi, že mi chybí vzpomínky na všechny víkendy v posledních několika měsících.“

Piješ?“ položil John za daných okolností zcela logickou otázku.

Harry znovu zavrtěl hlavou. „Rozhodně ne nad míru. Ani neberu drogy. Je to prostě divné.“

Jo, zní to trošku děsivě,“ souhlasil John. „Stalo se ti v poslední době něco zlého? Nějaké trauma? Viděl jsem pár kluků, co po bitvě nebo po zdrcující porážce ztratili paměť.“

Po bitvě? Jsi v armádě?“ zajímal se Harry.

John pomalu přikývl a vypadal sám na sebe rozhněvaný. „Letectvo. Vojáci nejsou zrovna vstřícní, když dojde na intimnosti mezi dvěma chlapy, jestli mi rozumíš.“

Harry zachytil mužovo znepokojení a odpověděl: „Tady se na takové vztahy taky netváří zrovna mile. Učím na silně konzervativní škole. Naše tajemství budeme muset uchovat vzájemně.“

John mu opět věnoval jeden ze svých přitažlivých úsměvů. „Myslím, že mě bude bavit držet tvá tajemství. Ale zpátky k té amnézii...“

Amnézii?“ Bylo zvláštní nazvat to pravým jménem.

No, tak se tomu obvykle říká, když ztratíš paměť, ne?“ ujišťoval se John.

Jo, myslím, že jo. Je jen těžké přemýšlet o sobě jako o někom, kdo má... amnézii. Zvlášť, když si nevzpomínám, že bych prodělal nějaký traumatizující zážitek.“

Johnovo vážné: „To proto, že máš amnézii,“ Harryho rozesmálo.

Když se konečně uklidnil, John se znovu ozval: „To není moc k smíchu.“

Ne, asi ne,“ souhlasil Harry. „Jenom to působí tak trochu neskutečně. Jako z nějaké mudlovské mýdlové opery, víš?“

Nikdy jsem amnézií netrpěl,“ připustil John. „Ale sám jsem musel překousnout pár podivných věcí. Hodně podivných, takže... Jo, rozumím.“ Po chvíli ticha se John zeptal: „Chceš ten dnešek nechat na jindy?“

Harryho pohled zabloudil k úhledně ustlané posteli a pak zpátky k atraktivnímu muži, který jej sledoval s otevřenými obavami. Právě ta zjevná starost ho nakonec přesvědčila. Neměl nejmenší tušení, proč si nevybavuje, co dělal poslední měsíce se svým volným časem, a sakramentsky ho to trápilo. Jenomže si také nevzpomínal, kdy naposledy se k němu nějaký příležitostný milenec choval tak ohleduplně. Proto nemínil promarnit svou šanci a chtěl Johna alespoň trochu lépe poznat. Jakýkoliv problém se svou pamětí bude moci řešit i ráno.

Vím, že to zní divně, ale ne. Chtěl bych zůstat, jestli máš ještě pořád zájem,“ přiznal se Harry.

A proč bych neměl?“ zeptal se John s tím svým věčným chlapeckým šarmem, který Harrymu učaroval už v baru.

Harry se usmál a vysvětlil: „Chlápek s amnézií asi vážně nesplňuje ideální představy většiny lidí o partnerovi na noc plnou vášně.“

Jejich škoda,“ mínil John a přistoupil blíž.

Byl o dobré tři palce vyšší než Harry, který musel zaklonit hlavu, když muž vstoupil do jeho osobního prostoru. Tehdy ho znovu zasáhl ten podivný pocit, že je něco špatně. Nedávalo to smysl - jako by si jeho tělo myslelo, že by John měl být ještě o něco urostlejší.

Hm... Asi bych tě měl varovat,“ prohlásil John. „Už jsem tak trochu vyšel ze cviku. Přece jen, je to už nějaká chvíle...“

Pro mě zjevně taky,“ usmál se Harry.

Byl odměněn Johnovým klokotavým smíchem, a tak svému vtípku v duchu blahořečil. Jeho společník teď působil mnohem uvolněněji, když se ptal: „Líbáš se rád?“

Jo, miluju to,“ přikývl Harry. S prvním vzájemným dotykem rtů se mu z hlavy vykouřil všechen pocit nepatřičnosti. Johnova ústa byla sladká a vstřícná a otevřela se mu hned po prvním opatrném výpadu jazyka.

John líbal hladově a rukama při tom dychtivě bloudil po Harryho zádech. Vážně musel být sám celou věčnost! Choval se sice ohleduplně, ale pod jeho klidným vystupováním Harry vnímal nenasytnou touhu. Byl se současným vývojem situace více než spokojený. Ani si nepamatoval, kdy zažil na první schůzce tolik zábavy a smíchu.

Kusy jejich oděvu se jeden po druhém snášely k zemi a pomalu odhalovaly Johnovu nádherně svalnatou, hustě zarostlou hruď. Vypadalo to, že si, podobně jako Harry, užívá lehké sání a dráždění bradavek.

Za okamžik už leželi roztažení na posteli, spojení ve zdánlivě nekonečném polibku. Po dlouhé a dychtivé předehře John přerušil souboj jazyků a zeptal se: „Jak by sis to přál?“

V tomto bodě se obvykle objevil první problém. Harry se chtěl vyhnout staré známé diskusi na téma 'kdo bude nahoře', a tak navrhl: „Bude ti vyhovovat poloha 69?“

John se okamžitě usmál a Harry věděl, že se rozhodl správně. Ihned se přetočil k nohám postele, aby dosáhl na mužův dlouhý, růžový, obřezaný penis. Kouzelníci většinou obřízku nepodstupovali, takže se pro Harryho jednalo o příjemné a velmi vzrušující zpestření. John jej brzy přinutil zalapat po dechu, když se začal opatrně seznamovat s Harryho předkožkou.

To je skvělé,“ jásal John, zatímco jazykem zkoumal vykukující hlavičku milencova přirození.

Skvělé nebylo zrovna slovo, jímž by Harry popsal pocity, které ho ovládly, ale rozhodně ten kompliment oceňoval. Sklonil hlavu, aby pohltil Johnovu působivou, pevnou erekci a dělal, co mohl, aby svému partnerovi vytěsnil z hlavy všechny souvislé myšlenky.

Vyvrcholili téměř současně. Zdálo se, že John má, stejně jako jeho partner, v oblibě polykání ejakulátu. Harry chápal, když měl někdo v tomto směru zábrany, ale stejně se nedokázal ubránit zklamání, když některý milenec produkt jeho vášně vyplivl.

Teď oba muži leželi s hlavami položenými na partnerově stehně a ještě dlouho se snažili popadnout dech.

Nakonec přerušil ticho John. „To bylo úžasné,“ vydechl spokojeně

Harrymu se líbilo, jak otevřeně se jeho nový známý chová . Usmál se a souhlasil: „Určitě bylo. Tak co, jsi připraven na další kolo?“

Pokojem se rozlehl Johnův smích. „Díky za kompliment, ale budu potřebovat pár minut na vzpamatování.“

Harry se posunul a se vší vervou se v nekonečném polibku snažil připravit Johna o dech. Dlouhou dobu strávil pečlivým mapováním jeho štíhlého těla. John měl na krku dvojici podivných jizev. Nevypadaly jako po noži nebo po zásahu střelnou zbraní. Ve skutečnosti připomínaly spíš cucflek nebo kousnutí upíra, ale byly od sebe příliš daleko na to, aby je dokázal udělat člověk či zuby nějakého známého zvířete.

Harry přejížděl prsty po jejich zvrásněném povrchu a John se napjal. Zjevně o nich nechtěl mluvit, takže je Harry jen políbil a pokračoval ve svém průzkumu. Na mužově levém nadloktí objevil tentokrát nepochybně střelné zranění, a pak ještě mnoho dalších, méně výrazných známek poranění po celém těle. John se svého času jistě zúčastnil alespoň několika těžkých bojů.

Pohled na vlastního vrstevníka posetého takovým množstvím jizev působil na Harryho zvláštně. Kouzelníci si léčili rány pomocí magie, takže po nich nezůstávaly žádné stopy. Památku po sobě zanechávaly pouze kletby z černé magie. Příkladem byla jizva ve tvaru blesku na Harryho čele.

Harry si uvědomil, kolik bolesti musela všechna ta zranění způsobit a jak dlouho asi trvalo, než se bez zásahu magie vyléčila. Proto si dával načas a každou jizvičku pečlivě zulíbal.

Zrovna kroužil špičkou jazyka po jakési staré řezné ráně na Johnově stehně, když mu jeho milenec zanořil ruku do rozcuchaných vlasů a zapředl: „To je neuvěřitelný pocit.“

Ne tak neuvěřitelný, jako tvá chuť,“ opáčil Harry a zahleděl se do partnerových oříškových očí.

Slyšel Johna zalapat po dechu a jeho šlachovité paže si ho přitáhly k dalšímu polibku. Muž do něj vložil daleko více vášně, než na kolik byl Harry u svých krátkodobých známostí zvyklý. Uvelebil se na Shepfordově hřejivém, štíhlém těle a našel tu správnou polohu, aby se k sobě při polibku mohli přitisknout znovu se probouzejícími klíny. K požitku ze vzájemného zkoumání úst tak přibyla další vlna rozkoše. Harry se zvědavě zhoupnul v bocích a čekal, co se bude dít. Zpoza Johnových uvězněných rtů se vydralo zasténání, zatímco jeho dlaně přistály na Harryho půlkách a povzbuzovaly ho k dalšímu pohybu.

Tohle se vůbec nepodobalo ničemu, nač byl Harry zvyklý. John s ním nezacházel jako s cizincem, kterého sbalil v baru. Harry si nevzpomínal, že by se kdy s nějakou náhodnou známostí miloval tváří v tvář. Většina mužů, s nimiž se setkal, dokonce ani neměla v oblibě polibky. Tohle bylo… opravdu pěkné.

Jejich rty se oddělily teprve ve chvíli, kdy začala oba pohlcovat nezvladatelná extáze. Důkaz jejich společné vášně se jim rozlil mezi přitisknutá břicha a Harry měl pocit, že se při tom úplně roztápí. V těle mu ještě doznívalo vzrušení, když ho k sobě John přivinul a tišil jej lehkými doteky na zádech a lenivými polibky.

Harryho začala pomalu opouštět nádherná malátnost po milování a podvědomě očekával, že ho John přestane hladit. Děsil se okamžiku, kdy jeho dosud tak citlivý milenec ztuhne a zarazí se, jak se to po opadnutí vášně stávalo většině mužů. John však jen dále třel jeho zpocenou kůži, jako by nikam nespěchal a nečekal, až Harry odejde.

Konečně to Harry nevydržel a zmateně se zeptal: „Mám vypadnout?“

Hm?“ trhnul sebou John.

Jestli se hned nepohnu, usnu tady,“ vysvětlil Harry.

S ohledem na to, že si ještě před pár minutami navzájem dráždili ústy přirození, vypadal John podivně stydlivě, když řekl: „Já, ech, nejsem v těchhle záležitostech na jednu noc zrovna zběhlý. Udělej cokoliv, co ti bude příjemné, Harry.“

Chceš, abych tady zůstal na noc?“ zeptal se Harry.

Jen jestli si to přeješ,“ odpověděl John a do jeho postoje se vkradla opatrnost.

Harrymu došlo, že to asi zvoral, a tak se omluvil: „Promiň. Jen jsem nechtěl obtěžovat.“

John si prohrábl tmavé vlasy. Nad čelem mu trčely vzhůru takovým způsobem, že vedle něj Harryho rozcuch působil docela uhlazeně. John jej dlouhou chvíli jen zamyšleně studoval, než opatrně prohlásil: „Taková ta zaběhaná rutina a obvyklé 'půjdem si každý svou cestou, jako by se nikdy nic nestalo', to není nic pro mě. Taky proto se do podobných podniků pouštím jen zřídka. Sex bývá většinou skvělý, ale pak se obvykle situace vyvine docela podivně. Tuhle část upřímně nesnáším.“

Já taky,“ přiznal Harry.

Tak co kdybychom ji přeskočili?“ navrhl John.

Co?“ Harry si nebyl jistý, o čem jeho partner hovoří.

Letadlo mi letí z Heathrow až v neděli odpoledne. Vím, že není zrovna chlapácké to přiznat, ale dneska večer jsem si to skutečně užil a chtěl bych s tebou strávit trochu víc času. Tak... Co si o tom myslíš?“

Harry se zahleděl do nervózních očí svého nového milence a snažil se polknout knedlík, který se mu najednou udělal v krku. „Že si budu v neděli přát, abys nežil v nějaké vzdálené galaxii.“

John přikývl: „Jo, to by mohl být problém. Nečekal jsem, že potkám někoho, jako jsi ty.“

To ani já.“ Harry věděl, že si zahrává s ohněm, ale hodil opatrnost za hlavu a rozhod: „Tak se tím pojďme trápit, až to přijde, co? A do té doby si prostě budeme užívat společný čas.“

To zní jako plán,“ soudil John a zabořil se zpět do polštářů.

Harry se zachvěl, jak mu na kůži začala usychat tenká vrstvička potu, které si během sexu ani nevšiml. Tiše si přivolal deku a oba je přikryl. Teprve Johnovy doširoka otevřené oči mu připomněly, že jeho společník žije celý život v mudlovském světě a není zvyklý ani na obyčejné levitační kouzlo. Byla to příjemná změna. Většina jeho milenců by se na něj tímto způsobem dívala proto, že čaroval bez hůlky a jediného slova.

To je docela šikovný trik,“ připustil obdivně John. „Je těžké se to naučit?“

Ne. Zvládá to většina prvňáčků.“ Harrymu neuniklo, jak je John zaujatý. Vůbec si nedokázal představit, jaké to asi je - vědět o sobě, že by měl být schopen čarovat, ale nemít k tomu výcvik. „Mohl bych ti to ukázat, kdybys chtěl.“

Vážně? Byl bys ochotný to udělat?“

Jo, ale budeš potřebovat hůlku,“ řekl Harry.

Ach,“ John vypadal sklíčeně.

Zítra můžeme nějakou pořídit v Příčné ulici, jestli máš skutečně zájem,“ nabídl Harry. „Dokonce tě můžu naučit létat.“

Na koštěti?“

Jinak to nejde,“ usmál se Harry, protože věděl, že si právě získal pilotovo srdce.

Můžu si spolu s hůlkou pořídit i koště?“

Smíš použít moje náhradní,“ slíbil Harry.

Wow! To bude úplně super!“ jásal John.

V tomhle ročním období to bude hlavně pěkně mrazivá zkušenost,“ varoval Harry.

John se zasmál a přitulil se k němu. „Já tě pak zahřeju.“

V Harrym zabublal smích a vzápětí ucítil na krku hravý dotek Johnových rtů. Pomyslel si, že se mu ten muž už teď až příliš líbí a pažemi si Johna přitáhl ještě blíž.

*~*~*

Předchozí      Další

   



 

19.11.2011 23:34:02
Lucy1313
Prihlaseni.png
Komentare.png
Statistika.png
Odkazy.png
Editace stránek
Stránky systému Webgarden
Stránky zdarma
Tato stránka nevznikla za účelem zisku a všechna práva a postavy náleží J.K. Rowlingové
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one