Ááááá ano, rozhovor!! Ani nevíš, jak moc jsem se na něj těšila. Rozhovory jsou snad moje nejoblíbenější části v povídkách, když se snažím hledat skryté významy i tam, kde nejsou, a užívám si jejich nejistotu a neopomenutelné překvapení (když zjistí, že ten druhý není zas až takový kretén, jak si mysleli). Úžasná kapitola, vážně. Zajímalo by mě, zda měl Sev něco snad s Rosmertou?? (neobyvklá představa...)

.
K tomu, co jsi psala - taky miluju víc nedokončené povídky. Ty dokončené mne vždy přinutí přelétnout děj co nejrychleji, abych se dozvěděla, jak to nakonec dopadlo (a většinou jsou konce zcela "nečekané"), a vůbec si neužiju to postupné sbližování se mezi oběma hlavními postavami. Povídky, jako píšeš ty, mne naopak donutí si tu kapitolu co nejvíc užít, při nejlepším si ji přečíst několikrát za sebou, abych měla celý ten další týden o čem přemýšlet a na co se těšit

. A že na tvoje kapitoly se vždy těším mimořádně

.
Takže... jak už jsem psala, úžasná kapitola. Přála bych si, abych taky uměla takhle psát, nebo aspoň překládat (aspoň myslím, že tohle je překlad, nebo ne??), ale bohužel... mé psaní se s tím tvým nedá srovnávat. Máš můj obdiv
