Nadpis.png
   
   
   
   
   
Tlacitko_Jednorazovky.png
Tlacitko_Kapitolove.png
Tlacitko_Drabbles.png
Tlacitko_Oznameni.png
Vzkazy.png
Kalendar.png
Ahoj, vítám vás u dalšího pokračování Všechnovidu. :-) Opět veliké díky všem komentujícím! Jste úžasní a my máme velikou radost, že povídka zaujala a líbí se. Jste naše odměna a naše motivace.

Kapitola je dnes vaše: Abequo, Agnes, Anonymko SS, bacile, Bobo, cim, Erumoice, grid, Májo, mambičko, misule, pajko, Patoložko, POPO, Profesore, Rowano, Saskyo, weras, xMononoke a Zuzano.

Sevyku, jsi skvělá a jsem ráda, že tě tu mám. :-) Díky!

Vaše Slimča
 

In this banner is used the picture "I'm sorry I was cranky" by tripperfunster

 
Famfrpálový trénink se poněkud protáhl, takže když se pak Harry řítil ke Snapeovým soukromým komnatám, byl naprosto frustrovaný a příšerně zpocený. Naštěstí si ze včerejška pamatoval cestu a dostat se k velkým zeleným dveřím mu netrvalo dlouho. Vystrčil ruku zpod neviditelného pláště a tiše zaklepal.

Ze škvíry mezi veřejemi vykoukl nevrlý mistr lektvarů. Podezřívavě zkoumal prázdný prostor před sebou a teprve když mladík na okamžik odhalil svou tvář, přikývl a o krok ustoupil, aby Harryho pustil dovnitř.

„Omlouvám se, že jdu pozdě, pane. Trénink trval déle, než jsem čekal, a nějak jsem nedokázal vymyslet věrohodnou výmluvu, abych mohl zmizet. Teda, leda bych předstíral zranění,“ zasmál se.

„Nic se neděje. Prostě udělejme, co se od nás očekává, abych se konečně mohl vrátit ke klidu a tichu, jež si nepochybně zasloužím. No a vy se pak můžete uchýlit k… čemukoliv, co obvykle děláváte,“ vyhrkl Snape tvrdě.

„Ach, jako třeba snažit se nenechat zabít?“ opáčil Harry sarkasticky a v očích mu naštvaně zablýskalo.

Snape zabručel. Ztěžka dosedl do křesla poblíž plápolajícího ohně, zatímco Harry zůstal nerozhodně stát. Nechtěl s tím mužem bojovat. Sakra! Vždyť na tuhle chvíli se těšil celý den! Obraz Snapea z minulé noci jednoduše nedokázal dostat z hlavy – vůni jeho vzrušení, tvrdý penis, zajíkavé zvuky unikající z jeho rtů, když vyvrcholil. A pocit, který v Harrym vyvolal… Způsob, jakým ho držel, zatímco stříkal do kalhot. Harry se přistihl, že na svého společníka zírá s nemístným úsměvem na tváři. Musí se usmířit!

Odhodlaně přistoupil k profesorovu křeslu a poklekl před něj. Lektvarista ho okázale ignoroval.

Harry opatrně položil dlaně na Snapeova kolena, čímž si vysloužil opovržlivý pohled černých očí.

„Nechci se hádat,“ hlesl mladík a hledal v mužových očích alespoň malou nápovědu, jak pokračovat.

Snape chvíli bloudil pohledem po místnosti, až konečně zaostřil na Harryho. Jako by chtěl dohlédnout přímo do jeho nitra a najít tam jakékoliv známky nejapného žertu nebo lži.

Harry se pomalu pohnul a pevně přitiskl rty na mužova přísná ústa. Na pár vteřin oba znehybněli a pak mladík ucítil, jak se pevné tělo pod jeho dotekem uvolnilo. Bylo to jako pozvánka. Harry si povzdechl a ještě trochu přitlačil.

„Pottere,“ ozval se znenadání Snape. „Páchneš.“

„Pardon,“ začervenal se Harry a chvatně couvl. „Přišel jsem rovnou z tréninku.“

Snape se neobratně postavil a jeho výraz potemněl. „Můžeš se vykoupat, jestli chceš.“

Harrymu se rozšířily zornice. „To bych rád,“ přikývl.

Snape ho provedl svou ložnicí a otevřel dveře do koupelny. Byla malá, ale funkční. Toaleta, vana, umyvadlo i sprcha lesknoucí se čistotou jasně hovořily o neutuchajícím entusiasmu domácích skřítků.

„Smíte-“ začal Snape a neurčitým gestem pokynul k policím naplněným různými lahvičkami, mýdlem a osuškami.

„Díky, pane,“ přikývl Harry a přitom znechuceně nakrčil nos. V malém uzavřeném prostoru už se nedalo přehlédnout, jak nechutně zavání.

 Snape zachytil Harryho nakrabatěný obličej a polkl. „Já prostě počkám vedle,“ prohlásil a zamířil k ložnici.

Jakmile za lektvaristou zapadly dveře, Harry ze sebe shodil hábit a kalhoty a dal se do práce.

 

Snape seděl v županu na kraji postele, nepohodlně se ošíval a naslouchal tlumeným zvukům tekoucí vody. Předpokládal, že Harry se objeví za pár minut. Cítil se rozhozený, nervózní a žaludek mu svírala podivná emoce, kterou po pečlivé analýze vyhodnotil jako vzrušení.

Merline, tolik tohle všechno chtěl! Zpočátku ho ta představa odpuzovala. Byl přece dospělý muž s dokonalým sebeovládáním, jenomže nyní si po letech poprvé kousl do příslovečného zakázaného jablka a zatoužil po celém ovoci. Včetně pecek a jaderníku.

A jako by nestačilo, že se nechává ovládat vlastními pudy, tohle všechno s ním musel provádět právě Harry-Zatracený-Potter! Přítomnost toho hocha v něm dosud probouzela jen bezmocný vztek, a teď se najednou musel držet, aby na něj při každé příležitosti neskočil jak nadržený puberťák. Včera Harrymu nelhal, že je panic, nicméně měl docela dobrou představu, co musejí udělat, a snadno si dokázal spočítat, že to bude nesmírně příjemné.

A chtěl to. S ním. Hned, jak to bude možné. Nebo raději ještě dřív. A kolikrát to jen půjde, než se tomu klukovi omrzí.

Severus shlédl na bouli ve svém klíně. Svědomitě ji ignoroval od chvíle, kdy Harryho opustil ve sprše, ale teď… No co, však bude varován dostatečně předem, než ten nádherný trouba vyjde ven.

 

Snape seděl opřený o čelo postele, hábit měl způsobně přetažený přes kolena a dech se mu pomalu vracel do normálu. Harry otevřel dveře koupelny a vstoupil do ložnice, následovaný velkým oblakem páry.

„Pardon,“ pípl stydlivě, když si sám sebe prohlédl. „Neměl jsem žádné čisté oblečení.“

Snape ztěžka polkl. V nohou jeho postele stál téměř nahý Harry Potter. Vlasy měl ještě mokré a trochu zplihlejší než obvykle, z nahých ramen mu klouzaly zbloudilé kapky vody a kolem pasu si přidržoval osušku. Měl na sobě jen tu osušku. A úsměv.

„Mohl… Mohl jsi na šaty použít čisticí kouzlo,“ připomněl Snape přiškrceně.

„Neumím ho provést. Musíte mě to časem naučit,“ uculil se Harry a přiloudal se k posteli. Ztěžka dosedl vedle Snepea a zvedl chodidla na matraci, aby okopíroval mužovu pohodlnou pozici. Ocitl se tak v těsné blízkosti svého společníka, i když se jejich těla vzájemně nedotýkala.

V ložnici se rozhostilo ticho. Oba muži upírali pohled ke svým nohám – jedněm dlouhým, hubeným a zářivě bílým, pyšnícím se pralesem tmavých chlupů, a druhým svalnatým, zlatavě hnědým, pokrytým jen nenápadnými světlým porostem lesknoucím se v matném osvětlení sklepní místnosti.

Snape Harryho cítil. Opojnou směsku vlhké pokožky, čistých vlasů, lektvarů, pleťové vody a krému.

Harry vnímal horkost Snapeova těla – rozechvělou, sálající a vytrvalou.

„Co budeme-“ začal Harry, ale v té chvíli si jej Snape hrubě přitáhl k hrudi a políbil ho tak tvrdě, až mu nepříjemně zatlačil obroučky brýlí do tváří. Harry vykvíkl, trochu se odtáhl a odhodil brýle na podlahu. Vzápětí Snapea jemným tlakem vmanévroval do původní polohy, aby se mu mohl obkročmo usadit v klíně.

„Do prdele,“ vykřikl, když se osuška kolem jeho pasu rozevřela a on neplánovaně přitlačil svou narůstající erekci k lektvaristovu hedvábnému břichu.

„Ó ano,“ souhlasil Snape, zatímco rukama vklouzl pod látku ručníku a pevně uchopil hladkou kůži na Harryho půlkách. Mladík sebou v mužově objetí trhnul, doširoka otevřel ústa a hladově pohltil společníkův neodbytný jazyk.

„Už jsem se nemohl dočkat,“ zasténal. Snape sál napjatou pokožku na mladíkově hrudi a jemným olizováním a okusováním dráždil obě bradavky. Harry se trochu stáhl, aby druhému muži rozevřel hábit, a získal tak přístup k jeho tělu.

Když se k sobě konečně přitiskli nahou kůží, oba vykřikli. Snape upravil jejich pozici, chvatně Harryho přetočil pod sebe a při tom pohybu odstraňoval z cesty všechny své svršky, dokud na svíjejícím se mladíkovi neležel zcela nahý. Jejich rty se horečně vyhledaly, těla se semkla v pevném objetí, boky si vyrážely vstříc a dlaně křečovitě zkoumaly odhalenou kůži.

„Teď! Teď!“ dožadoval se Harry a vmáčkl ruku do prostoru mezi jejich klíny. Obkroužil Snapeův penis a zarazil se.

„Co? Ach,“ vydechl Snape a lehce se začervenal. Byl jen zpola vzrušený.

„Co se děje? Udělal jsem něco špatně?“ obával se Harry.

„Ne,“ uklidnil ho Snape a sesunul se trochu na stranu, takže teď ležel po Harryho boku. „Obávám se- Nemohl jsem se dočkat!“ vyhrkl, teď už rudý jak rajče. „Nechtěl jsem, aby dnes všechno skončilo tak rychle jako včera večer, tak jsem se rozhodl-“

„Vzít věci do vlastních rukou,“ dokončil za něj Harry trochu podrážděně větu. Pak ale pokrčil rameny. „No, já si nemám co stěžovat. Udělal jsem totéž.“

„V-?“

„Koupelně.“

„Ach.“

Zahanbeně vedle sebe leželi. Teď, když přerušili své aktivity, jim překážela vlastní nahota.

„No, tak prostě můžeme chvíli počkat,“ navrhl ohleduplně Harry.

Snape zavřel oči. „Už nejsem žádný mladík, Pottere. Nevím, jestli čekání cokoliv vyřeší.“

„Ale my přece musíme!“ vykřikl Harry a posadil se. „Dochází nám čas.“

„Té skutečnosti jsem si plně vědom, pane Pottere. Nějaké návrhy?“ zavrčel Snape podrážděně.

„Hm, teď když jste se zmínil…“ protáhl Harry se zábleskem v očích.

 

Chvíli to trvalo, ale nakonec se Harrymu podařilo Snapea přesvědčit, aby otestovali něco, o čem kdysi slyšel, ovšem nikdy neměl příležitost to vyzkoušet. Leželi teď čelem k sobě, i když Harryho hlava spočívala kdesi v oblasti Snapeova břicha a lektvarista měl přímý výhled na partie Harryho Pottera, o nichž nikdy nepředpokládal, že je spatří takhle zblízka.

„Ještě jednou mi vysvětli, proč musím tohle dělat taky?“ dožadoval se Snape s náznakem hravosti.

„Nebylo by fér, abyste si všechnu srandu užil jen vy,“ prohlásil rozjařeně Harry. „A takhle se navzájem můžeme učit. Tak to přece zkuste. Pokud vám nepomůže tohle, tak už nevím co.“

„Dobře,“ zabručel Snape.

Ani jeden z nich se nepohnul. Snape cítil v podbřišku přerušované závany teplého vzduchu, jak Harry vydechoval.

„Takže?“ zeptal se mladík.

„Takže co?“ opáčil Snape

„Tak fajn, budu ten statečnější,“ prohlásil trucovitě Harry.

„Hodný Nebelvírek,“ řekl Snape a pak se prudce nadechl, když na penisu ucítil pomalé sklouznutí vlhkého jazyka. Kmital a pohyboval se se stejnou precizností, jakou dříve předváděl v lektvaristových ústech. Snape zabořil hlavu do společníkova klína, dlouhý nos přitlačil proti Harryho varlatům a lízal a líbal jeho erekci od kořene až ke špičce.

„Och,“ vydechl Harry a trhnul boky. Silnou rukou objal Snapeovo vzrušení, které pomalu ale jistě nabývalo plné síly, a cucal hlavičku naběhlého orgánu, jako by to bylo nějaké lízátko.

„Kurva!“ vykřikl Snape. Popadl Harryho kolem pasu, zabořil prsty do tepla mezi jeho půlky a přitáhl si mladíkův klín blíže k ústům. Povolil bradu a vtáhl do sebe co nejvíce z Harryho délky, zatímco si vychutnával jeho výraznou chuť, která se prohlubovala spolu s blížícím se vrcholem.

„Bože!“ vyjekl na oplátku Harry a provedl totéž. Pohybovali se teď ve stejném rytmu, zapojovali ruce i ústa a kroutili boky, dokud nebylo jasné, že už déle nevydrží.

„Přestaň,… Počkej,“ vyhrkl Harry varování. Trochu se odtáhl a sotva tak učinil, vystříkl horké sperma na mužovo břicho. Snape sykl, když Harry v extázi nečekaně zesílil stisk dlaně na jeho mužství, a také vyvrcholil.

Oba zírali do stropu s rukama stále sevřenýma kolem vadnoucích erekcí. Snape ucítil v koutku úst chladnoucí kapku tekutiny a opatrně ji olízl. Nebylo to tak špatné, jak se bál. Přijatelné.

Harry pomalu roztáhl prsty a prohlížel si svou mokrou dlaň. Obezřetně vsunul špičku prstu do úst a sál. Zvláštní. Ale dokázal by si na to zvyknout.

„No, to šlo dobře,“ konstatoval přiškrceně Snape. Harry se zasmál a vrtěl a srovnával se tak dlouho, až leželi se Snapem tváří v tvář. Dívali se jeden druhému do očí a jejich ústa se pomalu roztahovala stydlivými úsměvy.

„Co budeme dělat?“ hlesl Harry s hořícími tvářemi.

Snape vypadal naprosto uvolněně a drobný úsměv na rtech mu prozářil i pohled. „Je vcelku zřejmé, že na tohle sami dva nestačíme. Obávám se, že si budeme muset promluvit s ředitelem.“

Harry vytřeštil oči. „Co, teď?“

„Ne, domnívám se, že zítřejší ráno bude postačující. Po snídani ti dám omluvenku, takže budeš moci vynechat první hodinu. Nejspíš je na čase, abychom zjistili, co přesně Albus spatřil ve Všechnovidu,“ prohlásil se zlomyslným ušklíbnutím lektvarista.

Harry se zasmál. „Tak jo. Radši se teď vrátím na kolej, než si někdo všimne, že jsem zmizel.“

„Pokud máš zájem, můžeš se opět umýt.“

„Přidáte se?“ nadhodil Harry uličnicky.

Snape si odfrkl. „Ani za nic. Až zmizíš, dám si velmi horkou a velmi dlouhou sprchu a pokusím se dopřát si tolik odpočinku, kolik bude možné. Zítra nás čeká velký den.“

„To čeká, že?“ souhlasil Harry a jeho pohled změkl.

Snape se naklonil a jemně mladíka políbil na rty. „Dobrou noc, Pottere,“ vydechl.

„Dobrou, profesore,“ odpověděl Harry a vydal se do koupelny.

 

Predchozi_brk.png
Dalsi_kanka.png
      
       
    
09.11.2014 12:15:57
Slimca75
Prihlaseni.png
Komentare.png
Statistika.png
Odkazy.png
Editace stránek
Stránky systému Webgarden
Stránky zdarma
Tato stránka nevznikla za účelem zisku a všechna práva a postavy náleží J.K. Rowlingové
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one