Nadpis.png
   
   
   
   
   
Tlacitko_Jednorazovky.png
Tlacitko_Kapitolove.png
Tlacitko_Drabbles.png
Tlacitko_Oznameni.png
Vzkazy.png
Kalendar.png

Tak je to tady. Poslední kousek nového minipřekladu. Všem vám moc děkujeme za návštěvu, za přízeň a krásné komentáře. Bylo nám ctí se s vámi všemi zase setkat. Sevy i já doufáme, že jste se při čtení dobře pobavili a věříme, že na nás ani v budoucnu nezapomenete. J

Abych vás alespoň trochu navnadila, už dnes vám mohu slíbit ještě jeden kousek z pera Perficy a také krátkou jednorázovku.

A teď už hurá do čtení!

Dnešní kapitola je tu hlavně pro vás: Abequo, Agnes, Anonymko SS, bacile, cim, grid, Májo, mambičko, Mišule, pajko, Patoložko, POPO, Profesore, sisi, weras, xMononoke a Zuzano.

A Sevy – díííííky!

Vaše Slimča

In this banner is used the picture "I'm sorry I was cranky" by tripperfunster

 
Když Severus s Harrym vstoupili do ředitelny, našli Brumbála pohodlně uhnízděného v křesle za psacím stolem, jak s rukama sepjatýma na břiše zírá do stropu a cumlá lízátko.

„Chlapci moji!“ zajásal stařík. „Pojďte dál, pojďte. Udělejte si pohodlí.“

Harry nenápadně šťouchl do Severuse a trochu trhnul hlavou směrem k podnosu s kouřící konvicí a třemi šálky úhledně srovnanými na kraji stolu.

Snape při pohledu na čajový servis zúžil oči. Elegantně se usadil a s očima upřenýma na ředitele si zadumaně mnul bradu. Harry se svezl na židli vedle něj a snažil se příliš nevrtět.

„Očekáváš hosty, Albusi?“ zeptal se Snape suše.

Brumbál se rozzářil. „Čaj?“ obrátil se na Harryho.

Snape mladíka bleskově popadl za loket. „Neodpovídej. S tím chlapem je to jak při hře na kočku a myš, úplně tě doplete.“

Harry se zatvářil zmateně, ale poslušně zavrtěl hlavou: „Ne, pane, děkuji.“

Brumbál se znovu opřel a do úst si vložil pro změnu citronové cukrátko. Natáhl ruku, jako by chtěl svým hostům také nabídnout, ale při Snapeově zavrčení jen zklamaně protáhl obličej a nádobu se sladkostmi položil.

„Tak tedy, co pro vás dva mohu udělat?“ povzdechl si.

Snape se rozpačitě zavrtěl. Harry na něj po očku mrknul. Ani ho hoc nepřekvapilo, že Snape uhnul pohledem.

No tak jo,“ pomyslel si. „Vypadá to, že zase budu muset být ten odvážnější.

Pročistil si hrdlo a zadíval se na ředitele. Doufal, že přitom působí dospěle. „Rádi bychom použili Všechnovid, pane. Máme… ehm… trochu problémy s… um…“ Harry se odmlčel. Jak má celou tu věc nazvat? Mise? Proroctví?

„Ale jistě,“ odvětil zvesela Brumbál. „Je hloupé, že mě to nenapadlo dřív. Tady máte, hoši,“ řekl a vložil Harrymu do dlaně stříbrnou kouli.

Mladík na ni chvíli bezradně zíral, než se s prosbou v očích obrátil na Snapea. Lektvarista v odpověď počastoval Brumbála pohledem hodným deseti čertů. Jasný signál, který ředitel okamžitě pochopil. Chvatně se odklidil k oknu a jal se studovat venkovní scenérii.

Snape převzal z Harryho dlaně Všechnovid, zamával nad ním hůlkou a pak, když se hladký matný povrch rozzářil narůžovělým světlem, dvakrát poklepal. Harry ze svého místa nic neviděl, a tak si přesednul na područku Snapeovy židle a přitiskl se k mužovu rameni. Snape ochotně položil předloktí na Harryho stehno, aby měli oba pohodlí.

„Je to bez zvuku,“ konstatoval mladík po pár vteřinách.

„Merline, díky za drobná milosrdenství,“ protáhl Snape.

„Wow,“ žasl Harry. „Netušil jsem, že se člověk při dráždění bradavek tak svíjí.“

Snape souhlasně zamručel.

„Hej, děláme to znovu,“ řekl Harry s úsměvem.

Snape se ušklíbl, viditelně uchvácený malým divadlem odehrávajícím se před jeho očima. „Inu, zdáme se v tom docela dobří.“

„Na druhý pokus to vážně není špatné,“ odfrkl si Harry a pak se v místnosti rozhostilo ticho, jak oba zaujatě sledovali Všechnovid. Jen jejich dech se zdál jaksi hlasitější.

„Ježkovy zraky, pane, vy jste obrovský!“ vydechl ohromeně Harry.

„Sklapni, Pottere,“ tišil ho Snape se směsicí hrdosti a zahanbení v hlase. „Nicméně - jsem, není-liž pravda?“

„To snad ne!“ okřikl najednou svůj miniaturní obraz. „Nestrkej tam ty prsty, je to nehygienické!“

„Ale podle všeho si to užívám, že?“ reagoval pomalu Harry. „Ach. Vážně se zdá, že se mi to líbí.“

„Pottere, tam pusu nedám, i kdyby padaly trakaře.“

„Udělám vám to taky, když se přemůžete.“

Ticho. „Ujednáno.“

Harry se zavrtěl. „Tohle není zrovna nejdůstojnější poloha,“ stěžoval si na konání svého dvojníka. „Máte výhled úplně na všechno.“

Snape si odfrkl. „Pořád lepší než tápat tam poslepu.“

„To přece ne… to nemůžete… nevejde se to tam!“ zděsil se Harry.

Snape syčivě vydechl. „K čertu! Myslím, že se mýlíš, Pottere.“

Dalších pár minut spolu Harry se Severusem nemluvili, jen oči se jim rozšiřovaly úžasem a vzrušením. Nakonec oba úlevně vydechli a vyměnili si pohledy plné šoku. A nadšení.

„Profesore!“ vyjekl Harry. „On je pořád tady.“

Oba kouzelníci se vytřeštěně a velmi pomalu obrátili k Brumbálovi, který ještě stále sledoval dění za oknem.

„Musel to všechno vidět,“ zasténal Harry.

Snape pobledl a pevně semkl rty. „Vždycky jsem věděl, že je to starý perverzák,“ prohlásil a ani se nesnažil ztišit hlas.

Pak se zprudka postavil, popadl Harryho za ruku a vytáhl ho do stoje.

„Řediteli,“ procedil mezi zuby.

„Ano?“ opáčil nevinně Brumbál.

„Ukážeme se po obědě.“

Pak už jen práskly dveře, jak se ti dva kvapem vydali zpět do sklepení.

 

O pět hodin později se oba utahaní muži opět objevili v Brumbálově kanceláři. Usadili se na svá původní místa a ředitel na ně shlížel očima plnýma jiskřiček.

„Takže,“ ozval se vzápětí.

„Neprotahuj to, Albusi,“ zavrčel Snape.

Ředitel se obrátil na Harryho. „Harry, máš sexuální vztah s profesorem Snapem?“

„Ano, pane,“ ozvala se podezřele nadšená odpověď.

Brumbál přikývl a zaměřil svou pozornost na Snapea. „Severusi, udržuješ poměr s Harrym Potterem?“

Snape přikývl, pak pohlédl na mladíka po svém boku a řekl: „Ano, mám.“

„Hmmm…“ protáhl Brumbál a pohodlně se opřel. Pak na oba přítomné upřel slavností pohled.

„Pak vás musím požádat o diskrétnost, minimálně než Harry ukončí studium. Proti podobným vztahům nehovoří žádné pravidlo, ale je lepší být opatrný, než později litovat. Navíc, s Harryho prospěchem v lektvarech bude docela snadné zjistit, jestli ho protežuješ, Severusi.“

Brumbál se usmál a složil si ruce na břiše.

„To je…“ začal mluvit Snape a jeho hlas rozčilením nabíral na síle. „TO JE VŠECHNO?“

„Ano, pročpak?“ zajímal se Brumbál a zmateně nakrčil čelo. „Vynechal jsem něco?“

„Vy… vy… šílený,“ vyprskl Snape a do tváří mu začala stoupat barva, zatímco se zvedl z křesla a zuřivě zatínal pěsti.

„Pane,“ hlesl Harry a zatahal ho za rukáv. Nezdálo se, že by to příliš fungovalo.

„Profesore,“ zvýšil trochu hlas a taky se postavil.

„SEVERUSI!“ zařval nakonec a šokovaně otevřel ústa, když Snape ztuhl a ohromeně na něj pohlédl.

„Ach… ehm…“ polkl Harry a zeširoka se rozhlížel po místnosti. Pak se mu oči rozzářily poznáním a znovu zatahal druhého muže za rukáv. „Mám ještě deset hodin čas, než se budu muset vrátit na kolej!“

Snapeovi přeběhlo po páteři zachvění a pak se mu na rty pomalu vkradl úšklebek. „Ano,“ zašeptal a oči mu potemněly. Harry se také ušklíbl a přistoupil blíže.

„Pokud nás omluvíte, řediteli,“ zavrněl Snape. Jeho pohled ani na chvíli neopustil Harryho, kterého vedl ke dveřím a jemně se ho přitom dotýkal v kříži.

„Jistě, jistě,“ souhlasil ochotně Brumbál, zatímco úhledně srovnával tři čajové šálky na podnose.

O třicet vteřin později se ozvalo zaklepání na dveře. „Vstupte,“ vyzval starý muž.

S úsměvem se pohodlně opřel a složil dlaně na břiše.

„Čaj?“ zeptal se bledého, roztřeseného Draca Malfoye a velmi rudého a zmateného Ronalda Weasleyho.
 

K O N E C
 

Predchozi_brk.png
      
       
    
09.11.2014 12:20:52
Slimca75
Prihlaseni.png
Komentare.png
Statistika.png
Odkazy.png
Editace stránek
Stránky systému Webgarden
Stránky zdarma
Tato stránka nevznikla za účelem zisku a všechna práva a postavy náleží J.K. Rowlingové
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one